Doktor Josef Mengele byl až nepřirozeně fascinován dvojčaty, která podroboval extrémním pokusům a nelidskému zacházení. Dokonce dostal příkaz, aby se zabýval otázkou, jak uměle zvýšit pravděpodobnost, že žena porodí dvojčata. Už na začátku války bylo Adolfu Hitlerovi jasné, že i německá žena je těhotná devět měsíců, a tak brzy nebude mít dostatek Němců k boji. Jedním z dětí na Mengeleho seznamu byl také sotva osmiletý Jiří s bratrem Josefem.
Měli jsme s bratrem štěstí. Mengele čekal, až dorosteme
Jiří Fišer je posledním přeživším dvojčetem z našeho území, které zažilo hrůzy koncentračního tábora pod taktovkou Josefa Mengeleho. S bratrem Josefem Fišerem pocházeli z židovské rodiny, do Terezína putovali v roce 1942. V květnu 1944 pak putovali do Osvětimi. „Řada spoluvězňů během několikadenní cesty z Terezína zemřela, protože nám vůbec nedali vodu. Když mi hned v den příjezdu tetovali identifikační číslo, byl jsem už tak unavený, že jsem ani pořádně nevnímal, co se děje. Objevil jsem ho až druhý den, ale protože jsme nechodili do školy, tak jsem je ani nedokázal přečíst. Ale to číslo – A782 – je zřetelné dodnes,“ popsal své vzpomínky Jiří pro iRozhlas.cz.
„Měli jsme s bratrem to štěstí, že jsme byli asi menší než ostatní dvojčata, tak jsme zůstali na konec. Mengele si nás šetřil, až dorosteme. On nevěděl, jestli v tom lágru bude čtyři roky, nebo deset,“ vzpomíná na štěstí v neštěstí. I tak bratři neunikli některým zvěrstvům, která Mengele v táboře běžně páchal. „Třeba nám vzal krev. A aby nemusel stoprocentně zjišťovat, jestli máme stejnou skupinu, tak bratrovu krev dal mně a moji jemu. Ta skupina byla naštěstí fakt stejná, jinak by to bylo špatný,“ říká. S bratrem se dožili konce války, Jiří se oženil, našel si zaměstnání v Mohelnici a tam by měl žít dodnes. Jeho bratr Josef zemřel v roce 2011. Jiří je stále velmi aktivní. Rád navštěvoval besedy ve školách, kde hrůzy, které zažil, vyprávěl přítomným, ačkoliv to pro něj bylo nesmírně těžké.
Anděl smrti a nelidská zrůda
Josef Mengele se narodil v březnu 1911 v Německém císařství. Byl důstojníkem SS a také lékařem za druhé světové války. Nechvalně proslul během experimentů v koncentračním táboře Osvětim, kde svými morbidními a sadistickými pokusy zabíjel. Sám měl doktorát z antropologie a medicíny, jeho kariéra se začala ve výzkumu. V Osvětimi začal svůj genetický výzkum v roce 1943. Po válce uprchl do Jižní Ameriky, po zbytek života byl hledaný lovci nacistů, například Simonem Wiesenthalem, který hledání válečných zločinců zasvětil velkou část svého života, ačkoliv právě označení „lovec“ ho prý rozčilovalo a odmítal jej.
Mengeleho ale nikdy před soud nepřivedl. Anděl smrti zemřel v roce 1979 v Brazílii poté, co utrpěl pravděpodobně mrtvici během plavání a utopil se. Pohřben byl pod falešným jménem Wolfgang Gerhard. Jeho ostatky byly nalezeny v roce 1985. Po exhumaci, která proběhla v roce 1992, byl na základě testů DNA identifikován.
Mengeleho hrozivé pokusy
Ve snaze prozkoumat genetiku a eugeniku (sociálně-filosofický směr, který se zaměřuje na studium metod, které usilují o dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka) se snažil Mengele nalézt informace o rasové čistotě a možnostech její reprodukce. Při svých pokusech nebral ohled na lidskou důstojnost, ani na utrpení, které obětem způsoboval. Ve jménu nacistické ideologie zneužíval a týral ty, kteří se nemohli nijak bránit. Za nic z toho nikdy nepykal.
Jeho pokusy zahrnovaly například nehumánní chirurgické zákroky na dvojčatech, které prováděl bez lokální i celkové anestezie. Patřily sem například amputace končetin, nebo dokonce sešití dvojčat k sobě pomocí tepen. Měl také zkoumat, jak dlouho vydrží novorozenec naživu bez potravy, a ponořovat vězně do vařících kotlů, aby se přesvědčil, jak vysokou teplotu lidské tělo zvládne.
Nevyhýbal se ani genetickým experimentům. Fascinovala ho podobnost mezi dvojčaty a zoufale jí toužil porozumět. Prováděl různé testy, odebíral krev, tkáně i orgány a snažil se získat data, která by mu dala odpověď. Patřily k tomu také sterilizace, při kterých Mengele ženským vězeňkyním chirurgicky odstraňoval vaječníky – to vše bez jejich souhlasu.
Záměrně také některé vězně infikoval různými nemocemi, jako například tyfem, malárií či žloutenkou. Jeho záměrem bylo studovat průběh nemocí a analyzovat jejich vliv na lidský organismus.
Jeho experimenty jsou dodnes připomínkou toho nejtemnějšího zla, které bylo v koncentračních táborech na obětech pácháno.
Zdroj: pametnaroda.cz, irozhlas.cz, wikipedia.org, ceskatelevize.cz
KAM DÁL: Ve Zlaté labuti shání Kristýna andělíčkářky. Jejich pomoc někdy končila pro ženy smrtí.
