Česká populace totiž stárne, a pacienti se proto častěji „dožijí“ řady vzájemně se prolínajících chorob. „Průměrný věk ambulantních internistů se pohybuje kolem 65 let. Interna je nesmírně složitý a náročný obor pro studium a dosažení potřebné atestace. Není dobře ohodnocen, a lékaři jsou zatíženi službami v nemocnicích. Internista musí obsáhnout obrovské množství znalostí, prestiž oboru tomu ale neodpovídá. I to je důvod, proč se mladí lékaři na internu nehrnou,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Hauer, předseda ambulantních internistů ČIS.
Umí vzít v potaz všechny možnosti
Právě těchto lékařů ale bude čím dál více třeba v souvislosti s rostoucí skupinou stárnoucích lidí, kteří přicházejí do nemocnic se dvěma a více chorobami, tedy tzv. polymorbidních pacientů. „Typickým případem je babička, kterou přiveze do nemocnice sanitka pro zhoršení celkového stavu. Té se ujímá právě internista, který musí zvážit příčiny, proč je jí špatně. Od zápalu plic přes dehydrataci, selhání ledvin, diabetický šok až po infarkt. Tito pacienti obvykle trpí mnoha souběžnými chronickými chorobami a není možné, aby každou nemoc zvlášť řešil specialista. Internista dokáže vzít v potaz všechny nemoci dohromady a vytvořit takový plán léčby, aby se léky, vyšetření a terapie navzájem nebily,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.
Podle něj je typickým případem polymorbidního pacienta člověk trpící cukrovkou druhého typu, která mu poškozuje ledviny, srdce, cévy. „Takových pacientů bude v dalších letech přibývat, a internistů tak bude třeba více než nyní – zatím tomu však naše kapacity neodpovídají,“ dodává prof. Václavík.
Internista pacienta hlídá
Podle předsedy České internistické společnosti prof. MUDr. Richarda Češky, CSc., FACP, FEFIM, budou internisté nejpalčivěji chybět v nemocnicích. „Nyní je na interních odděleních českých nemocnic asi 8 500 lůžek, pro srovnání pneumologové mají asi 1 150, kardiologové 1 200. Na interních lůžkách leží pacienti, o které se stará široce vzdělaný lékař, internista, a je otázka, kdo jeho práci převezme, pokud nás bude méně a pacientů více,“ říká prof. Češka.
Jak uvádí prezident letošního internistického kongresu prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., FEFIM, lze s trochou nadsázky říci, že internista sedí jako kvočna nad pacientem a hlídá vše kolem něj. „Abychom mohli řadu nemocí, které se u jednoho pacienta objevují, pořádně léčit, potřebujeme dostatek široce vzdělaných internistů, kteří budou spolupracovat s dalšími odbornostmi, často i s přesahem do jejich kompetencí. I toto obsahuje Národní program komplexní interní péče,“ pokračuje prim. Monhart, který s dalšími autory program připravuje.
Polymorbidita je celosvětový problém
V Česku přijde každý desátý člověk minimálně jednou za rok do styku s interním lékařem. Těch je nyní přes dva tisíce. Počty polymorbidních pacientů, kteří budou potřebovat „služby“ internistů, porostou také podle dat epidemiologa doc. MUDr. Rastislava Maďara, PhD., MBA, FRCPS. „Jak ukazují mnohé studie a data ze zahraničí, polymorbidita je celosvětovým problémem. Očekává se trend zhoršování zdravotního stavu populace a narůstající frekvence pacientů se dvěma a více chronickými neinfekčními onemocněními zároveň. Data z Anglie ukazují, že pacienti s polymorbiditou tvoří až 50 % všech konzultací v primární péči a 75 % ze všech předepsaných léků. Vzhledem k očekávanému demografickému vývoji s pokračujícím stárnutím české populace lze předpokládat, že zastoupení pacientů s více diagnózami se bude nadále zvyšovat,“ dodává doc. Maďar.
Zdroje: redakce, citovaní lékaři
KAM DÁL: Příznaky mrtvice jsou často nenápadné. Umírají mladí i staří lidé, často zbytečně.
