Dýně, tedy správně tykev, je rostlina lidstvu známá tisíce let, což povrdili archeologové ve vykopávkách ve Střední Americe, která je její původní domovinou.
I když se odborníci stále dohadují o tom, zda je dýně ovoce nebo zelenina, nám to může být jedno. Mnoho lidí ji zná maximálně jako podzimní dekoraci, ale z dýně se dají vykouzlit různé dobroty. Existují jich desítky druhů rozličných tvarů i patvarů a barev. Plod může být malý, ale také vážit až sto kilogramů. Dá se vcelku jednoduše pěstovat a nepotřebuje nijak zvláštní péči, tedy pokud ji chcete pěstovat jen tak na okrasu či si občas udělat nějakou dobrotu.
Protože rostlina dosahuje obrovských rozměrů, zbývá pro ni často na zahradě nebo dvorku nějaké to místo, kam jinak nic nevysazujeme. Daří se jí na místech bohatých na živiny, a tak ji lidé často jen tak pěstují na kompostech a můžeme ji vidět divoce rostoucí i na skládkách a rumištích, když tam někdo odhodil buď plod nebo její semínka.
Když už se dýně urodily, jak s nimi naložit?
Základem je sklízet je ve správném stadiu zralosti. Typickým znakem pro zralost je výrazná barva plodu a suché a dřevnaté stonky. Někdo si pomůže ještě poklepáním, kdy se u správně zralé dýně ozve dutý zvuk.
Uskladňujte dýně v suchém a větraném prostoru
Tykev také můžete koupit. Na co si při sklizni a nákupu musíte dát pozor? Je to v podstatě to samé, co jsme si řekli výše. Při nákupu ale dejte pozor, aby měl plod alespoň pět centimetrů dlouhou stopku. To je záruka, že vám déle vydrží. Porušenou stopkou nebo pokud vůbec chybí, se do plodu snáze dostanou plísně a máte po úrodě.
Tykve uskladňujte v dobře větraném a suchém prostoru. Ve vlhku vám dýně zplesniví. Podobně dopadnou plody, které jsou nějakým způsobem poškozené. Doporučuje se položit je na nějaké podložky, které jsou rezistentní vůči plísni. Pozor na mráz. Dýně nepřežijou ani menší mrazy, proto s tím počítáme také při sklizni, aby nám nenamrzly ještě před naskladněním.
Tykve můžeme sušit i v místnosti
Podobným způsobem se věnujeme tykvím, které chceme uchovat jen pro ozdobu nebo pozdější halloweenskou dekoraci. Doporučuje se ozdobné tykve omýt mýdlovou vodou. Tykve můžete sušit třeba i v pokoji pod postelí, kde je teplo a sucho.
Pořádně vysušené dýně poznáme podle toho, když s nimi zatřepeme, slyšíme, jak uvnitř chrastí semena. Z dýní se dá také uvařit skvělá polévka, na to potřebujeme zralé plody rovnou ze zahrádky. Někomu chutnají zavařené jako kompot.
Dýňová polévka
Na polévku si připravte jednu cibuli, 50 g másla, sůl, jednu dýni, mletý pepř a kelímek smetany na vaření. Nejdříve si v hrnici rozehřejeme máslo, osmahneme do sklovata na drobno nakrájenou cibuli. Pak přidáme oloupanou a na větší kousky nakrájenou dýni – nejlépe Hokkaido a chvíli smažíme. Potom zalijeme studenou vodou a vaříme do změknutí asi 20 minut. Když je dýně měkká, sundáme hrnec z plamene a přidáme smetanu. Podle chuti dosolíme, opepříme a tyčovým mixérem rozmixujeme. Podle chuti můžete pak do hotové polévky dát lžíci zakysané smetany.
Dýňový kompot
Asi mnoho lidí zná dýňový kompot na způsob ananasu. Někdo ale zrovna nemusí různé náhražky, a přesto by si chtěl pochutnat na dýni. Pro toho přinášíme jinou verzi kompotu. Budeme potřebovat asi pět kilogramů už očištěné a na kostičky nakrájené dýně, dva kilogramy cukru, dva pomeranče, dva citrony, celou skořici, hřebíček a na namočení dýně 5 dkg kyseliny citronové.
Nejdříve nakrájenou dýni necháme v nějaké nádobě ponořenou ve studené vodě s kyselinou citronovou. Druhý den slijeme nálev a dýni ve velkém hrnci zalijeme vodou, zasypeme cukrem, vložíme skořici, hřebíček a dáme na kolečka nakrájené citrony a pomeranče. Pak pomalu vaříme do zesklovatění. Dýni s nálevem naplníme do suchých vymytých sklenic a zavíčkujeme. Sterilujeme asi 20 minut na 80 °C.
