S rakovinou už jsme se asi setkali všichni. Ať už "tělo na tělo", nebo ti, co měli větší štěstí, o ní alespoň slyšeli. Přitom nejde o nemoc, která by se objevila z ničeho nic. Termín pochází z nesprávného překladu řeckého slova karkinoma, což znamená krabovina. Používat ho měl údajně už Hippokrates, který žil přibližně 460–370 před Kristem. Pravděpodobně šlo o to, že zbytnělé žíly při pokročilé rakovině prsu u žen připomínají klepeto.
Rakovina je nemocí, během níž dochází k nekontrolovanému růstu určité skupiny buněk. Obecně tedy můžeme říci, že u každého typu buněk, který v lidském organismu existuje, může dojít k rakovinnému bujení. Podle náležitosti buněk k určitým základním typům se pak také nádorová onemocnění dále dělí.
Genetický základ
Její záludnost tkví i v tom, že velké procento nádorových onemocnění má genetický základ. Pokud tedy někdo z vašich předků trpěl některým druhem rakoviny, máte předpoklad, že zasáhne i vás. Ale není to podmínka, je třeba zdůraznit slovo předpoklad. Ten se však zvyšuje úměrně s tím, jak žijete a jaké další rizikové faktory pro vznik rakoviny se ve vašem životě objevují.
Kdo tvrdí, že vznik rakoviny nelze ovlivnit právě kvůli genetickému předpokladu, plete se. Nejčastější ovlivnitelnou příčinou je výživa a strava jako taková. Když dodržujete správné návyky, pár procent navíc hraje pro vás. Hned v závěsu za jídlem je samozřejmě kouření. To by ale bylo na deset samostatných článků. Kdo chce akceptovat zdravý životní styl, dělá to. Kdo ne, stejně mu nic nevysvětlíte.
Máme smutný rekord
Pro Čechy jako národ pivařů však hrozí ještě jiný druh nádorového onemocnění ve větším měřítku, než je to běžné v jiných státech. Právě nadměrná konzumace piva či uzenin a k tomu ještě strava bez dostatečného množství vláknin vede k rekordnímu nárůstu rakoviny tlustého střeva. Česká republika je v tomto ohledu smutným rekordmanem.
I z těchto důvodů asi nikoho nepřekvapí, že vznik nádorových onemocnění je častější u mužů než u žen. Chlapi totiž většinou žijí rizikověji a jejich obranyschopnost je tím pádem nižší. Obecně se však dá říct, že mezi pátým a sedmdesátým rokem života stoupá riziko onemocnění rakovinou úměrně věku člověka.
Je třeba rozlišovat
A ještě jednu věc je potřeba zmínit. Ne každý nádor je smrtelný. Je třeba rozlišit nádory zhoubné a nezhoubné. Strach máme samozřejmě z těch zhoubných, latinsky maligních, což ne náhodou v překladu znamená "plodící zlo". Tento druh nádoru se vyznačuje agresivním růstem a ničením okolní tkáně. Zakládá další ložiska, což jsou nechvalně známé metastáze. Právě ty pak s celkovým vyčerpáním vedou ke smrti postiženého jedince.
Rakovina je druhou nejčastější příčinou smrti. U dospělých vedou onemocnění srdce a cév, u dětí pak nejrůznější úrazy. V současnosti každý třetí člověk během svého života nádorem onemocní. Jak už ale bylo zmíněno, do jisté míry to všichni můžeme ovlivnit. Tak to alespoň zkusme...
