Stačí si přečíst dobové zpravodajství, stručný popis na Wikipedii, případně se podívat na nějaký televizní dokument a hned po několika minutách vám bude jasné, že Anders Behring Breivik vykonal na vlastní pěst jeden z nejohavnějších zločinů v moderní historii.
Důsledně a nekompromisně, bez jakéhokoli náznaku lítosti popravil nevinné děti v rámci vlastní ideologie, která spíše než o reálných civilizačních hrozbách vypráví o jeho duši hladovějící po pochvale a pozornosti. To i mnohem víc lze vyčíst na téměř šesti stech stránkách knížky Jeden z nás: Příběh o Norsku.
„Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky. Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek,
sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost. Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota,
naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“
Vnuk o tom chvíli přemýšlel
a potom se zeptal: „A který vlk vyhraje?“
Starý indián odpověděl:
„Ten, kterého pravidelně dennodenně krmíš...“
Jeden z nás
Zkušená novinářka Asne Seierstad sepsala komplexní sondu o životě teroristy, který šokoval celý svět. Proces její žurnalistické práce však atraktivní rozhodně nebyl. Bolest, utrpení, nenávratná ztráta a desítky psychologických posudků. Tím vším si musela norská novinářka projít. Její kniha se rozhodně nepouští do černobílého vidění světa a už vůbec se nezdráhá realisticky popsat jen těžko pochopitelnou tragédii na ostrově Utøya.
Nedomazlený narcis
Příběh Anderse Behringa Breivika po jeho brutálním činu zná v podstatě každý. Jen málokdo si však dal práci vykreslit jeho život od prvních krůčků. Přitom právě tam je schován osten, který formoval narušenou osobnost nelítostného vraha.
Asne Seierstad putuje po stopách všech pravděpodobných a skrytých příčin, jež v obyčejném muži formovaly frustrace, odpor a psychické potíže jednoho obyčejného Nora. Sonda z raného dětství, psychicky nevyrovnaná matka, neúspěšné nahlédnutí do formující se graffiti scény, nepřítomnost otce a legrační podnikatelské pokusy jsou dílky ve skládačce, které usadily Breivika do křesla před jeho počítač, kde pomalu, ale jistě zůstává odstřižen od reálného světa.
Kniha se tak notnou dávku času zabývá životem před osudným incidentem, aby bylo jasné, jaké cesty vedou do těch nejděsivějších komůrek lidské duše. Strohý, přesto velmi čtivý popis faktů graduje k přípravám na boj člověka s uměle vytvořeným nepřítelem.
Breivikova válečná mobilizace tak místy připomíná receptář prima nápadů, ale vzhledem k tomu, že víme, kam všechny jeho kroky vedou, nám tuhne krev v žilách a místy čtenář může zažívat až hororové chvilky.
Příběh nás všech
Kniha kromě jiného poutá svojí strukturou, která je rozvržena do tří dějových linií. Mladý Simon s přáteli prožívá přirozený vývoj talentovaného mladíka a uprchlická rodinka z Iráku hledá útočiště pod liberální norskou střechou. Cesty dětských hrdinů jsou neodvratné a elán mládí, plánů a nadějí působí v kontrastu s Breivikovým osudem místy skličujícím dojmem.
Jejich střet je neodvratný. Fanatik pevně věřící své úloze spasitele je ve výsledku člověk prosící o pozornost tím nejhrůznějším způsobem, jaký si dovedeme představit. Soudní proces je pro něj divadlo, které se mu však zcela přirozeně hroutí pod rukama potřísněnýma krví mladých a nevinných lidí.
Kniha Jeden z nás: Příběh o Norsku se pravděpodobně zaryje do čtenářovy mysli jako nekompromisní výstřely bez lítosti. Komplexní studie individua, které na vlastní pěst podniklo zločin masivních rozměrů, je totiž apelem a varováním před tím, že i ta největší zrůda ve společnosti může být opravdu jeden z nás – z každého z nás může vyrůst masový vrah, pokud k tomu dostane „šanci“.
Zdroje: redakce, Jeden z nás: Příběh o Norsku.
KAM DÁL: Devatenáct centimetrů: Thomas Wedders měl největší nos. Co mu přebývalo na obličeji, chybělo mu jinde.
