Stalo se tak 7. srpna roku 1974, kdy Philippe Petit přešel na laně mezi oběma budovami World trade center v New Yorku. Nešlo však o domluvené představení, ale tajnou akci, která vešla do historie jako největší umělecký zločin století. Co umanutého Francouze vedlo k tomuto riskantnímu činu a jaké byly přípravy předtím, než natáhl lano ve výšce 417 metrů?
Už od dětství
Byl to rebel už v od raného věku. Jeho vzpurné chování mělo za následek pětinásobné vyhození z různých škol, které nakonec korunoval útěkem z domova v pouhých patnácti letech.
Velmi brzy se vydal na cestu, která ho následně profesně provázela celý život. V pouhých šestnácti letech se začal živit jako trubadúr a učil se pantomimu, šerm, jízdu na koni a také lezl po skalách. Údajně se v mládí věnoval i býčím zápasům.
Pestrá škála dovedností se nakonec zúročila v jednom jediném oboru, kterým bylo provazochodectví. Díky důkladné průpravě z jiných řemesel mu stačil rok, aby mu bylo lano pevnou zemí pod nohama a mohl si dovolit opravdu riskantní kousky. Dle svých slov jezdil na laně na jednokolce, uměl salta vpřed i vzad a sedl si na laně třeba také na židli. S lehkostí se tak zdokonalil v základních dovednostech, které by stačily na úspěšnou cirkusáckou kariéru. Philippe Petit chtěl však mnohem víc.
Vysoké cíle
Když si osvojil všechny různé kousky na laně, jako jedinou cestu, jak se odlišit a uspokojit své ambice, viděl v extrémních výškách. Bylo mu jedno, že jeho nápady jsou povětšinou zcela nelegální. “Cítit se jako zločinec je součástí mého života,” sdělil sám Petit v rozhovoru pro americké noviny.
Jeho slova rozhodně nejsou prázdnou frází. Už v roce 1971 provedl jednu z legendárních a nelegálních procházek mezi věžemi katedrály Notre Dame, na které navázal podobně šíleným kouskem na Harbour Bridge v australském Sydney.
Jeho největší kousek přišel v roce 1974, ale v hlavě měl tento plán již od osmnácti let. Newyorská dvojčata posoudil jako ideální pro další bláznivý provazochodecký kousek, a tak se pustil skoro do špionážní akce.
Tajný umělec
K realizaci tohoto vystoupení však vedla dlouhá cesta. Musel se dobře připravit, zmapovat terén. Fotil si mrakodrapy z helikoptéry a uvnitř se pohyboval s falešnými doklady, aby zjistil, jaká zde platí bezpečnostní opatření, protože bylo potřeba nepovšimnutě instalovat lano na vrcholy Dvojčat.
Svůj plán si připravoval opravdu důsledně. Mapoval místní dělníky, které napodoboval v jejich návycích, a nechal si ušít dokonce stejné pracovní uniformy. Do prostředí WTC se dostal také v přestrojení za bohatého podnikatele nebo francouzského novináře.
Osm měsíců příprav tedy vyvrcholily v noci 6. srpna roku 1974. Se skupinkou kolegů se podařilo dostat na střechu, aby zde připravili vše potřebné pro vrcholný kousek o den později. Za pomocí luku, šípů a lan bylo napnuto dvěstěkilogramové lano o délce 43 metrů.
Když se v 7:45 hodin ráno Petit vydal na lano mezi Dvojčata, netrvalo dlouho a pod ním se začínal shlukovat dav nevěřícně koukajících chodců. Na laně zůstal dlouhých 45 minut. Povídal si s racky, seděl, ležel a celou délku natáhnutého lana prošel osmkrát tam a zpátky.
Celé umělecké vystoupení samozřejmě přerušila policie. Když dorazila na střechu budovy, Petit stál přesně uprostřed. Chvíli si s nimi hrál jako ve filmové grotesce, kdy se jim vydal tanečním krokem vstříc, ale následně obrátil a vracel se zpátky.
Nadsázka a humor rychle vyprchaly, protože když se jim nakonec opravdu vzdal, policie se na něj vrhla násilným a nekompromisním způsobem. Pro Petita to bylo údajně nejtvrdší zadržení z celkově 500 zásahů policie na jeho nelegální vystoupení v celé kariéře.
KAM DÁL: Nejdražší budovy světa. Mrakodrapy kolem nejsvatějšího místa muslimů a střešní bazén za miliardy
