Slavný francouzský spisovatel Guy de Maupassant byl jedním z největších odpůrců stavby konstruktéra a architekta Gustava Eiffela. Když i přes početné protesty vůči chystanému zásahu do panoramatu Paříže ocelová věž vznikla, našel velmi netradiční řešení, jak se jí vyhnout.
Každý den tak snídal v přízemní restauraci Eiffelovy věže. Proč? „Tato restaurace je jediné místo, odkud není Eiffelova věž vidět,“ říkával. Původní rozhořčení a odmítavý přístup konzervativních Pařížanů velmi brzy nahradil obdiv, který návštěvníci z celého světa projevují dodnes.
Pocta inženýrskému umění
Když se skupina odpůrců rozhodla vyslovit svoje zásadní rozhořčení nad plánovanou stavbou Eiffelovy věže, jejich hlavním argumentem byl fakt, že stavba ničemu neslouží a je zcela zbytečná. Gustav Eiffel však celý projekt záměrně pojal jako monumentální poctu veškeré významné a přehlížené inženýrské práci. Paříž podle něj nebyli jenom umělci, ale také architekti, vědci, politici a hlavně konstruktéři, kteří stojí za stavbami viaduktů, mostů a továren.
Hlas odpůrců samozřejmě nebyl vyslyšen a Eiffelova věž byla slavnostně otevřena 6. května 1889. Do roku 1930 byla nejvyšší stavbou světa s výškou 300,65 metrů. Dnes je však díky anténám na vrcholu vyšší o 24 metrů.
Světová výstava
Pro Paříž znamenala Světová výstava v roce 1889 velmi významnou událost. Jednalo se totiž o výročí sta let od Velké francouzské revoluce, což muselo být pojato opravdu monumentálně. Za doprovodu 21 výstřelů z děl byla věž po dvou letech intenzivní práce otevřena s tím, že její existence potrvá pouhých 20 let.
Nakonec se Eiffelova věž stala jednou z ikon Francie, ale také celé Evropy. O tom, že nepůjde k zemi podle původních předpokladů, rozhodl fakt, že se na vrcholu usídlila meteorologická stanice a zároveň rostla všeobecná popularita. První rok ji navštívilo přes dva miliony návštěvníků. Dnes činí počet turistů, kteří se chtějí na Paříž podívat z vrcholu Eiffelovy věže, ročně až sedm milionů.
Luxusní byt v oblacích
Zajímavosti, které s Eiffelovou věží souvisejí, by vydaly na několik desítek podobných článků. Jedním z nejatraktivnějších detailů je však dozajista tajný byt samotného Gustava Eiffela. Ve třetím stupni věže se nachází nevelký, ale o to útulnější byt, jehož interiér nepůsobí extravagantně ani odlišně. Kdyby člověk nevěděl, že se nachází ve věži nad Paříží, nebyl by vůbec ničím překvapen. O to zajímavěji zní fakt, že v sousedních místnostech se nacházela malá laboratoř vybavená pro vědecké účely.
Eiffel se původně pokoušel své „hnízdo“ nad Paříží utajit, což se úplně nepovedlo. Slavný francouzský konstruktér tak byl terčem závistivých útoků, ale také proseb o propůjčení bytu alespoň na jednu noc.
Ten se však rozhodl zachovat účel svého bytu primárně pro osobní setkání s významnými hosty, mezi kterými nemohl chybět ani Thomas Alva Edison. Od roku 2015 je celý prostor otevřen veřejnosti a setkání slavných vědců je zde imitováno v podobě voskových figurín.
Sami tak můžete nahlédnout do bytu s jedním z nejhezčích výhledů na světě, který pro sebe – původně bez velké pozornosti veřejnosti – vytvořil Gustav Eiffel, aby zde rozjímal, zkoušel meteorologické experimenty a vítal vznešené hosty. Francouzský básník Guillaume Apollinaire o Eiffelově věži napsal, že je pastýřkou mraků, byť dnes spíše připomíná továrnu na zážitky, kde se tlačí davy turistů z celého světa.
Zdroje: britannica.com, nationalgeographic.com, lonelyplanet.com
KAM DÁL: Třetí řada Emily in Paris: Lily Collins geny svého slavného otce nezapře.
