Roy Sullivan se narodil v roce 1912 a k přírodě měl blíže než mnozí další. Pracoval totiž jako správce virginského národního parku Shenandoah. Je tedy zřejmé, že se mimo města nebo i menší obydlené osady pohyboval prakticky celý život. Ani tak se ale běžně nestává, aby do člověka udeřil blesk - natož dvakrát, třikrát…sedmkrát.
První zásah byl nejhorší
V národním parku začal Roy Sullivan pracovat v roce 1936 a o šest let později došlo k prvnímu zásahu bleskem. Podle dochovaných záznamů se Roy ukryl před bouřkou v rozhledně, což ale, jak jistě sami usoudíme, nebyl ten nejlepší nápad. Jak se dá předpokládat, rozhledna (tehdy bez bleskosvodu) se stala terčem útoku přírodního živlu. Blesk do ni udeřil hned několikrát, začala hořet, a tak není divu, že se strážce parku rozhodl uprchnout. Po několika krocích byl ale zasažen bleskem, který mu "na památku" zanechal mimo jiné i díru v botě. Roy se z této události zotavil, ale později ji popisoval jako tu nejhorší ze všech, které měl za svůj další život ještě prožít.
Proti všem pravidlům
Následovaly roky klidu a těžko si představit, že by někoho čekala další podobná zkušenost nebo dokonce jejich série. Netušil to ani Roy Sullivan, tedy až do července roku 1969, kdy projížděl v nákladním autě horami. I když se říká (a je to samozřejmě pravda), že v automobilu je člověk před blesky v bezpečí, protože působí jako tak zvaná Faradayova klec, v tomto případě se karoserie automobilu zachovala z nepochopitelného důvodu jinak. Blesk se dostal otevřeným oknem do kabiny a Roye Sullivana omráčil. Jeho automobil pak pokračoval ve své cestě po horské cestě bez kontroly a jen zázrakem se zastavil nedaleko příkrého srázu.
Mnoho otázek
Aby toho nebylo dost, jen o rok později, opět v červenci, se Roy pohyboval venku nedaleko transformátoru, který si blesk vybral za svůj cíl. Další akce na sebe nenechala dlouho čekat. “Lidský bleskosvod”, jak Roye místní začali nazývat, se stal jeho dalším cílem. Tentokrát vyvázl s popáleným ramenem a jistě i otázkami, proč právě jemu se dějí takové věci.
Nebyl to konec
Mohli bychom si říct - tak snad “třikrát a dost”. Jenže Royova sbírka zásahů bleskem nebyla ještě ani ve své polovině. V roce 1972 jej další zastihl ve stanici rangerů. Tentokrát se po zásahu bleskem vznítily i jeho šaty, ale i s tím si statečný muž poradil a mokrým ručníkem se podařilo plameny uklidnit. Co se ale zklidnit již nepodařilo, byly Royovy myšlenky na to, že se jej snaží osud a příroda jednoduše zabít. A není divu, koho by něco podobného v jeho situaci nenapadlo?
Pronásledovala jej bouře?
O další rok později se Roy Sullivan již proti bouřce jistil mnohem důkladněji. Jakmile viděl, že by se mohl přiblížit okamžik, kdy se objeví blesky, snažil se vyhledávat účinné úkryty - jenže příroda byla jednoduše ještě vynalézavější. Před jedním bouřkovým mrakem se snažil ujet, ale ten jako by se rozhodl, že ho bude pronásledovat. Když už se zdálo, že je blesky stíhaný muž v bezpečí, rozhodl se automobil opustit a blesk si právě na tento moment počkal. Zasažena byla levá ruka a obě nohy. Přesto zůstal při vědomí a zvládl si dokonce vlastními silami uhasit hořící vlasy na hlavě. Vodu - pro každou příležitost - již raději vozil stále s sebou.
Nezvyklé příměří
Z toho, co již o Sullivanovi víme, se zdá téměř neuvěřitelné, že jej příroda nechala po následující tři roky žít v klidu. Až v červnu roku 1976 se rozhodla k dalšímu útoku. Tentokrát to “odnesl jen kotník” a opět přišel o vlasy - ostatně stejně jako o rok později, při sedmém zásahu bleskem, kdy mu při rybaření blesk popálil vnitřnosti v těle. Tenkrát se k incidentu podle Sullivanova vyprávění navíc připletl medvěd, který se mu snažil ukrást ulovené ryby. Zraněný strážce parku se prý ubránil i jemu.
Pravda, nebo ne?
Může to být skutečnost, nebo je to jen pohádka? Záznamy, pořízené dalším správcem parku R. Taylorem Hoskinsem, hovoří ve prospěch Roye Sullivana, stejně jako mnohé komentáře a další texty v tehdejším tisku. Je pravdou, že práce správce parku vyžaduje prakticky neustálý pobyt v přírodě, ale ani tak není Royův osud normální. Ve druhé polovině dvacátého století bylo ve Virginii zabito bleskem 58 lidí a zraněno bezmála 240. Nebyl přitom - kromě Roye - zaznamenán případ opakovaného úderu blesku do jednoho člověka.
Smutný konec neuvěřitelného života
Ačkoliv Roy Sullivan prožil skutečně neuvěřitelný život, jeho konec byl smutný. Nešťastná láska k jeho o třicet let mladší ženě jej přivedla až k sebevraždě. Ta si skutečnosti, že již není mezi živými, všimla až po několika hodinách.
Co bylo příčinou tohoto neobvyklého osudu? Měl Roy Sullivan zvláštní schopnost přitahovat blesky, nebo měl jen tak neskutečnou smůlu?
KAM DÁL: Jan Žižka byl odvážný a statečný, ale diplomat to nebyl. Král ho zachránil před popravou za loupeže a vraždy.