Její rodina se po válce hlásila k německé národnosti, dobré vztahy ale doma neměli. Byli chudí a její otec alkoholik se záští vůči Čechům netajil. Ani s matkou neměla Fikáčková dobré vztahy, často se s ní hádala. Vystudovala zdravotní školu v Klatovech a v Sušici nastoupila do Ústavu národního zdraví. V říjnu 1957 se dostala na porodní oddělení.
Na vražedkyni by ji nikdo netipoval
Nikdo si ničeho zvláštního nevšiml, pracovní morálka Fikáčkové byla velmi dobrá. Při pozdějších výsleších uvedla, že její mentálně postižený bratr ji terorizoval. V době vražd aspirovala na funkci vrchní sestry, na to už ale nedošlo. Dle svých slov nenáviděla plačící děti. „Bití dětí jsem dělala v době, když jsem měla dostat menstruaci anebo v průběhu menstruace, neboť mě rozčiloval pláč dětí, což ve mně vzbudilo úplnou nenávist k dětem,“ uvedl její citaci web Kriminalistika.eu.
Bití nebylo jediné, čím se Fikáčková provinila. Dne 23. února 1960 zemřela na její směně dvě miminka ženského pohlaví, kterým měla Fikáčková úmyslně pomačkat hlavu a zlámat končetiny. Jedné holčičce bylo sotva 20 hodin, druhé 5 dní. Těžká zranění dívenky nezvládly. Dále přiznala násilí na dalších 10 novorozencích, ti přežili. Během pár hodin se zpráva o vraždící sestře roznesla po celém městě i kraji. Každé další úmrtí dítěte jí bylo dáváno za vinu.
Odvolání nepomohlo, trest smrti byl potvrzen
Psychologové se shodli na tom, že byla v době svých činů příčetná, trpěla ale nekontrolovatelnými záchvaty vzteku a hysterií. Vyšetřovateli měla říct, že by stejnou věc udělala i vlastnímu dítěti. Vyšetřováním se potvrdilo, že fyzicky napadala děti, které plakaly, a ona je nemohla utišit. Během hledání důkazů se přišlo na další dva novorozence, kterým Fikáčková způsobila zranění. O počtu jejích obětí se dodnes spekuluje. Vraždila v době, kdy v Československu řádila epidemie dětské obrny a k dalším vraždám neexistují důkazy.
Dne 4. října 1960 byl nad ní vynesen rozsudek smrti. Její obhájce se proti rozsudku dvakrát odvolal, ale neúspěšně. Popravena byla oběšením v dubnu následujícího roku v pankrácké věznici.
Zdroj: Kriminalistika.eu, EncyklopedieVrahu.cz, Klatovsky.Denik.cz, Wikipedia.org
KAM DÁL: Při znásilnění oběť udusil kalhotkami v ústech, ve vězení mu rozkopali genitálie. Jak dnes žije spartakiádní vrah Jiří Straka?
