Už v dětství si Dahmer zvykl, že hádky rodičů často přešly ve fyzické násilí. Když se narodil jeho bratr David, cítil se odstrčený. Rodina se často stěhovala, přátel tak Dahmer moc neměl. Když mu bylo 8 let, měl být podle výpovědi jeho otce znásilněn starším chlapcem v nedalekém lese. To měl být počátek jeho psychických poruch.
Přes den práce v čokoládovně, večer brutální vražda
V roce 1979 se přidal k americkým pozemním silám a byl odvelen na základnu v Německu. Tou dobou se právě v této oblasti staly tři nevyřešené vraždy, ale Dahmera s nimi najisto policie nikdy nespojila. O dva roky později musel od pozemních sil odejít kvůli násilí a alkoholu.
Ačkoliv se přes den tvářil jako spořádaný zaměstnanec v čokoládovně, po nocích lovil své oběti v černošských gay barech. Vypadal dobře, byl velmi inteligentní a o pozornost neměl nouzi. Své oběti obvykle opil, zdrogoval, uškrtil a opakovaně znásilňoval. Některé z mužů měl znásilňovat ještě při vědomí. Nakonec je rozřezal a ostatky si uchoval. Buď jako svou trofej nebo je konzumoval.
Garsonka 231
Během soudu tvrdil, že svým obětem nikdy bolest nepůsobil a všechny ukrutnosti na nich páchal až po smrti. Potom se ale doznal, že některým svým obětem zaživa vyvrtával do lebky otvor, pomocí kterého vléval do hlavy vařící vodu nebo kyselinu. Když policejní hlídku zastavil v roce 1991 Tracy Edwards, sdělil jim, že v garsonce 213 byl napaden nožem.
Poté, co policisté vstoupili do bytu, uviděli čistou hrůzu a rychle jim došlo, s kým mají tu čest. V pokoji byl sud s lidskými trupy, v ledničce měl schované hlavy, některé z nich byly uvařené. Po pokoji byly rozvěšeny lebky, uříznuté mužské genitálie a kosti. Sousedi si předtím již několikrát stěžovali na nepříjemný zápach, ale Dahmer to vždy svedl na pokaženou chladničku.
Jeho mozek konzervovali
Garsonka 213 přitom polici nebyla už z dřívějška neznámá. V květnu 1991 nalezla před dveřmi čtrnáctiletého chlapce, který krvácel z análního otvoru. Mysleli si ale, že jde o mileneckou hádku. Později ho našli mezi lidskými ostatky, Dahmer ho uvařil. O tom, co s mrtvolami dělal, policii po zatčení barvitě vyprávěl.
Když měl začít soud, byl velký problém s výběrem porotců. Většina na takovou hrůzu neměla žaludek. Nakonec byl uznán příčetným a odsouzen, dostal celkem 15 doživotních trestů v souhrnné délce 936 let. Odseděl si ale jen zlomek. Ve vězení byl několikrát napaden, přičemž v listopadu 1994 ho ve věznici Portage při úklidu umlátil koštětem spoluvězeň Christopher Scarver. Mozek Dahmera byl konzervován ve formaldehydu pro budoucí zkoumání.
Zdroj: serialkillers.cz, wikipedia.org, stoplusjednicka.cz
KAM DÁL: Co dnes dělá vrah manželky a dcery Petr Kramný? Jsem nevinný, nic jsem neudělal, rodina mi věří
