Indiáni věřili, že jakákoli děsivá bytost má své opodstatnění, důležitou funkci. Například může varovat před nebezpečím, případně vybízí k tomu, aby si lidé vážili síly duchovního světa. Mnoho domorodých národů Severní Ameriky uctívalo více bohů a duchovních entit. Někdy bylo malinko složité se ve všem vyznat.
Protože třeba postava jako Kojot může přinést dobro i škodu v závislosti na jeho náladě. Stejně tak Iktomi, pavoučí bůh indiánů z plání. Buď jak buď, indiáni věřili, že Velký duch, známý pod mnoha různými jmény, řídí operace vesmíru, a tím pádem i lidský život. Existovala však celá řada zásadních subjektů, které měly odpovídat na otázku, proč se dobrým lidem dějí špatné věci.
Ogopogo
Toto jezerní monstrum se poprvé objevilo v příbězích prvních kanadských národů Secwepemců a Syilxů v dnešní Britské Kolumbii. Stvoření údajně žije v jezeře Okanagan a je popisováno jako velký had s dračí hlavou. Secwepemcové a Syilxové nazývali monstrum Naitaka – „vodní duch“ nebo „vodní démon“ – zatímco původ jména „Ogopogo“ je sporný. Říká se, že Ogopogo vyžaduje poctu od každého, kdo si přeje překročit Okanaganské jezero, a pokud mu poutník nic nenabídne, utopí se v náhlé bouři, kterou stvoření zosnuje.
V minulosti domorodí Američané přinášeli na jezero malá zvířata jako oběti. Existuje několik legend o nepříjemném osudu těch, kteří se bytosti vzepřeli. Stejně jako mnoho jiných indiánských stvoření i monstrum Ogopogo sloužilo k tomu, aby lidem připomnělo sílu přírody a respekt k ní. Pozorování Ogopoga jsou stále hlášena i dnes. Naposledy v roce 2018, kdy lidé popsali obřího vodního hada, který odpovídal starověkým legendám.
Skin-Walker
Skin-Walker je cosi jako měnící se čarodějnice z bájí Navahů, která existuje jen proto, aby škodila ostatním. Skin-Walkeři jsou chápáni jako šamani, tedy lidé s významnou duchovní silou, kteří se rozhodli používat svůj dar pro síly zla. Nejjednodušší definicí Skin-Walkera, čerpajícího z populární, nerodilé kultury, by byl někdo, kdo přijímá „temnou stranu“ ze Star Wars. V indiánských bájích mohou tito tvorové přijmout podobu jakéhokoli zvířete nebo člověka a mohou ho posednout jako démon.
Wendigo
Nenasytné monstrum z kultury prvních národů Kanady a indiánů z plání, které se pod jinými jmény objevuje v příbězích mnoha národů po celé Severní Americe. Podle Chippewagů byl Wendigo kdysi člověkem, který nebyl nikdy spokojen a vyznačoval se sobectvím a chamtivostí. O takových lidech se předpokládalo, že se nakonec stanou lidožravým netvorem se srdcem z ledu, který loví jiné lidi.
Tvor je zobrazován jako vyhublé zvíře s velkými rohy, které se nikdy nenasytí – bez ohledu na to, kolik toho sní. A tak je odsouzeno k tomu, aby se o to neustále pokoušelo. Příběh o netvorovi z Chippewy slouží k posílení konceptu obecně zastávaného domorodými Američany, že potřeby komunity mají přednost před potřebami jednotlivce.
The Flying Head
Podobá se Wendigovi v tom, že je to také nenasytné monstrum, které se živí lidským masem. Toto stvoření má původ v legendách národa Irokézů, kteří vyprávějí o bezejmenném kmeni, který kdysi žil v oblasti USA, nyní známé jako New York, kolem řeky Hudson, jehož konflikt kvůli maličkostem způsobil zrození netvora. Podle nejpopulárnější verze příběhu byl region zasažen hladomorem, který vyhnal zvířata do jiných oblastí, a mladší členové komunity navrhli, aby je následovali. Starší však odmítli a trvali na tom, že zůstanou na pozemcích svých předků, dokud se situace nezlepší.
Mladší muži byli unaveni hádkou a zavraždili starší, usekli jim hlavy a hodili je do jezera. Ale jeden z těchto mladých válečníků se zapletl do provazů, které jim svazovaly hlavy, a utopil se. Jeho životní energie, kombinovaná s oddělenými hlavami, se stala Létající hlavou popisovanou jako obří koule, někdy s netopýřími nebo ptačími křídly na obou stranách a obřími tesáky. Létají rychle, chytají lidi a snědí je. Stejně jako Wendigo, i tato legenda slouží k podpoře hlavní kulturní hodnoty, v tomto případě respektu ke svým starším a zákazu zabíjet příslušníka vlastního kmene.
Two-Face
Jde o stvoření s jednou normálně vypadající tváří tam, kde by měla být, a druhou groteskní tváří na zadní straně hlavy. Pokud člověk spatří Two-Face, buď okamžitě zemře, nebo je zmrzlý strachem a poté zabit netvorem pomocí ostrých drápů vyčnívajících z jeho loktů. Toto monstrum nelze zaměňovat s entitou dvou tváří známou jako Anpao z národa Siouxů, která symbolizuje světlo úsvitu.
Velký rohatý had
Postava hada, rohatého hada a vodního hada je společná pro legendy všech indiánských národů v Severní Americe, ať už jde o Ogopogo, nebo Flathead Monstrum, nebo velkého rohatého hada Siouxů. Rohatý had měl vždy magické vlastnosti a často, i když ne vždy, symbolizoval transformaci. Hadi mnohdy slouží jako antagonisté v indiánských příbězích, ale nejsou vždy prvoplánovaně zlí. Někdy symbolizují výzvy, kterým musí člověk čelit, aby dosáhl určitého cíle. Velký rohatý had se však vždy objevuje jako protivník Thunderbirdu – ten představuje řád, světlo, zrození, růst a život, Velký rohatý had symbolizuje chaos, temnotu a smrt.
Katshituashku
Je to gigantický medvěd bez srsti, který se živí lidmi. Legenda pochází z národa Penobscotů z oblasti současného Maine v USA. Monstrum je popisováno jako nesmírně velké s rovnýma zadníma nohama, které se nemohou ohnout. Prodírá se lesem, kráčí vzpřímeně, a protože si nikdy nemůže lehnout, spí opřené o stromy. Protože je tvor tak velký, je často mylně považován za obří strom a přehlížen, dokud obrovskou tlapou nepopadne svou nicnetušící kořist.
Jeho jméno doslova znamená „medvěd s tuhými klouby“, ale vědci se neshodnou na původu tvora, ani na tom, proč by si Penobscotové představovali takovou entitu. Podle některých teorií byl Katshituashku zaměněn při objevu fosilie mamuta nebo mastodonta, jehož nohy vypadaly jako rovné a lebka připomínala medvědí. Ať už tento tvor vznikl jakkoli, legenda sloužila jako připomínka ostražitosti vůči okolí a možným nebezpečím.
Bakwas
Jde o ducha, který láká lidi ztracené v lesích, aby jedli prokleté jídlo, které jim předkládá v lasturách. A pokud ho přijmou, sami se také stanou duchy. Duchové jsou obecně v indiánské tradici zobrazováni jako nebezpečné entity schopné způsobit fyzickou, duchovní nebo psychickou újmu živým, ale Bakwas byl považován za „krále duchů“, který má pouze zlé úmysly.
Jeho legenda pochází od prvních národů současné Britské Kolumbie, ale je podobná jiným entitám národů na severu. Bakwas je zobrazován jako vysoký kostnatý muž s dlouhými vlasy a v hadrech, jehož špatný stav povzbuzuje oběti, aby ho litovaly. Někdy je spojován s duchy těch, kteří se utopili a straší v lesích poblíž vody, čímž slouží k zastrašení dětí.
Teihiihan
Jsou to „malí lidé“ národa Arapaho. Podle legend jde o rasu silných, zlomyslných, kanibalských stvoření ve velikosti dětí. Vyznačují se neuvěřitelnou rychlostí. „Malí lidé“ se však v legendách mnoha indiánů z plání objevují i pod jinými jmény. Obecně jsou zobrazováni s tlustými krky, velkýma očima, ostrými zuby a tmavou kůží. Živí se lidmi a vždy zabijí víc, než potřebují, jedí, dokud nejsou spokojeni, a zbytky ostatních nechají hnít. Podle některých příběhů se dokážou učinit neviditelnými, zatímco v jiných dokážou létat.
Bigfoot
Obří a nepolapitelné monstrum má svůj původ v tradici všech domorodých Američanů. Například Siouxové entitu znají jako Chiye-Tanka – „Velký starší bratr“. Podle některých legend stvoření neumějí mluvit, ale komunikují spolu chrčením a pískáním a jsou obecně neškodná, pokud nejsou ohrožena. Žijí hluboko v lesích, v noci shánějí potravu a bojí se lidí. Jiné legendy však tvrdí, že se tvorové rádi páří s lidskými ženami a mohou je unést – stejně jako malé děti, které jsou pak vychovávány v lesích a už je nikdy nikdo nespatří.
Mohou také útočit, zabíjet a jíst lidi nebo provokovat domorodce, aby povzbudili lidi k válce se sousední komunitou. Ačkoli legendy o Bigfootech, které jsou dnes hojně prezentovány v médiích, pocházejí pouze z počátku 20. století, indiánské příběhy týkající se stejné entity jsou s největší pravděpodobností staré tisíce let a byly zcela jistě vyprávěny dříve, než vůbec první Evropané přišli do Severní Ameriky.
Zdroje: redakce, worldhistory.org, quora.com
KAM DÁL: U Little Big Hornu indiáni zmasakrovali 7. kavalerii. Vítězství nad Custerem jim ovšem přineslo naprostou zkázu.
