Jedná se o největší známý válečný zločin amerických vojáků ve Vietnamu. To, co provedla na neozbrojeném obyvatelstvu 23. pěší divize US Army, je neodpustitelným projevem nelidského a zrůdného chování. Jestli si někdo někdy pokládal otázku, zda přítomnost USA ve Vietnamu dávala smysl, masakr v My Lai je jednoduchou, ale bolestivou odpovědí.
Nechutná frustrace
USA se v roce 1968 musely přizpůsobit nové strategii oslabeného Vietcongu, který začal na americké vojáky útočit partyzánským způsobem. Nečekaně velké ztráty na straně USA vedly u mladých branců nasazených na nepřátelském území k velké frustraci.
Každý vesničan byl podezřelý, každý z nich mohl být člen či podporovatel Vietcongu. Už rota Charlie se při svém návratu z oblasti, kde nečekaně a při běžných obchůzkách umírali jejich spolubojovníci, rozhodla vybít vztek na nevinné farmářce, která byla zcela nesmyslně zavražděna. Papiňák nervozity bouchnul 16. března 1968.
Mučení, znásilnění, vraždy
„Jsou to všichni VC, teď jděte a dostaňte je,” údajně sdělil Ernest Medina, kapitán roty C. V oblasti Song My se měla vyřešit situace s partyzánským bojem Vietcongu radikálně. Masakr, který se odehrál 16. března, byl postaven na rozkazu, že kdo neopustí své obydlí s tím, že jde nakupovat na trh, je členem Vietcongu, a proto musí být zabit.
Strategie byla opravdu likvidační. Vesnice měla být srovnaná se zemí a záměrně se měly kontaminovat zdejší studny. Při pozdějším vyšetřování promluvil svědek jednání, které proběhlo večer před bojem, o Medinově rozkazu, že vojáci mají střílet na vše, co se plazí, chodí nebo roste. Frustrace ze špatně se vyvíjející války, agresivní a nejednoznačné rozkazy způsobily, že ve vesnici My Lai zemřelo za jediný den 347 až 505 civilistů.
Byli to zrádci?
Nejednalo se však o chladnokrevné popravy. Spustilo se doslova nespoutané šílenství. Vojáci stříleli do neozbrojených farmářů, utíkajících žen a dětí. Zabíjení pokračovalo i v ulicích vesnice a také v domech vesničanů. Někteří si na nevinných vybíjeli frustraci mučením a znásilňováním.
Hned několik vojáků rozkazu ke střelbě neuposlechlo, dokonce se našlo několik z nich, kteří se rozhodli ubohým vietnamským obyvatelům pomoci. Tři vojáci, kteří byli v roce 1969 vyšetřováni, popisovali, jak se snažili před svými spolubojovníky skrýt velký počet civilistů, které byli ochotni bránit. Všichni byli americkým kongresem odsouzeni jako zrádci. Na očištění svého jména čekali neuvěřitelných 30 let
Celý masakr ukončil až pilot vrtulníku, praporčík Hugh Thomson, který si všiml toho, co se ve vesnici odehrává. Když zaregistroval, jak hlouček civilistů utíká do úkrytu před zběsilými americkými vojáky, postavil se s helikoptérou krvelačným vojákům do cesty a výstřely do vzduchu jim vyhrožoval, že obrátí střelbu proti nim, pokud útok ihned nezastaví. Tímto hrdinským činem celou tuto šílenou akci v podstatě zastavil.
Úspěšná operace
Armáda USA se pokusila celý incident zamést pod koberec a první oficiální stanovisko zhodnotilo šílený masakr v My Lai jako úspěšnou vojenskou akci. Pozdější vyšetřování sice odhalilo, že byla záměrně skrývána pravda, ale třeba poručík William Calley, který vydal rozkaz ke střelbě do civilistů, sice dostal doživotí, ale o dva dny později byl omilostněn prezidentem USA Richardem Nixonem.
Jen u tří osob ze stovek mrtvých byla prokázána spolupráce s Vietcongem a ve vesnici, která byla pokládána za základnu nepřítele, se našly jenom tři zbraně. Incident v My Lai byl odsouzen v celosvětovém měřítku a důvěra v přítomnost amerických vojáků ve Vietnamu byla čím dál více veřejností odsuzována.
Nejhorší zpráva o obrazu lidstva však vychází z faktu, že i demokratický režim může páchat šílené masakry na nevinných obyvatelích. Za masakr bylo souzeno celkem 23 vojáků a jen jeden z nich dostal trest domácího vězení na dobu tří let.
Zdroje: history.com, nytimes.com, encyclopedia.com
KAM DÁL: Jan Palach nebyl jedinou sebevražednou pochodní: Vietnamský mnich a polský filosof.