Válka ve Vietnamu: Agent Orange, brutální herbicid ze Spolany, zabíjel a mrzačil ve velkém

Na jihu Vietnamu se jednalo o pozemní boj, na severu měl konflikt podobu bombardování a v deltě řeky Mekong šlo o říční válku
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Pomalu se zapomíná, kolik hrůzy, utrpení a šílených krutostí na všech stranách představovala válka ve Vietnamu. Nakonec konflikt zaplatilo životem 58 000 amerických vojáků a na 2,5 milionu Vietnamců. Jenže minimálně další 4 miliony Vietnamců a pochopitelně také tisíce amerických vojáků bylo vystaveno účinkům tzv. taktických herbicidů, zejména defoliantu Agent Orange - prudkého jedu, který byl rozprašován nad vietnamskou džunglí a dodnes působí těžké zdravotní problémy obrovskému počtu nevinných lidí.

Válečný konflikt v Laosu, Kambodži a Vietnamu se rozhořel velmi brzy po skončení 2. světové války. V roce 1945 vyhlásil Ho Či Min nezávislost Vietnamu a konec francouzské koloniální nadvlády. Komplikované politické vztahy a zájmy různých stran, Francie, USA, Číny a SSSR spolu se vznikem komunistického severního Vietnamu a rozdělením země podél 17. rovnoběžky (v r. 1954) vedly k vleklé válce.

Ta měla mimořádně silný dopad na civilní obyvatelstvo a její následky nejsou ani zdaleka kompenzovány dodnes. Válka skončila v dubnu roku 1975 obsazením Saigonu silami severního Vietnamu a následnou kapitulací jižního Vietnamu. Později byl Saigon přejmenován na Ho Či Minovo Město.

Americká versus sovětská intervence
V letech 1964 - 1973 byly ve válce ve Vietnamu nasazeny americké ozbrojené síly: počítá se, že se zde celkově vystřídalo přes 9 milionů amerických občanů (profesionálních zaměstnanců armády i dobrovolníků). Kolem 58 000 jich v těžkých bojích s Vietkongem padlo, z toho přes 60 % bylo vojáků mladších 21 let; nejmladšímu bylo 16. Ve vietnamské válce bylo spotřebováno dvojnásobně víc bomb než za celou 2. světovou válku. Trvalým mementem zůstává obrovský počet civilních obětí a zvěrstva, kterých se na neozbrojených civilistech dopouštěli američtí vojáci - upalování napalmem, vraždění dětí před očima jejich matek atd.

Leonid Brežněv na 23. sjezdu KSSS v roce 1966 vyhlásil politiku podpory socialistickému režimu ve Vietnamu, ale ve skutečnosti již téměř rok bojovali v džungli na straně vietnamských jednotek proti americkým vojskům sovětští vojáci. Vietnamem jich za dobu válečného konfliktu prošlo téměř 6 500. Je známo, že bojovníci Vietkongu využívali nesmírně rafinované metody boje, podzemní chodby a nejrůznější úkryty - sovětští specialisté měli zase zkušenosti např. z vedení různých forem boje proti letecké převaze protivníka.

Taktické herbicidy
Až do roku 1970 používali Američané ve Vietnamu postřik půdy různými herbicidy. Obyvatelstvu byl dokonce tento proces prezentován jako pomoc rolníkům k lepší úrodě - skutečný účinek byl však opačný. Po použití několika různých typů herbicidů, nazývaných „duhové“ podle jejich názvů - Agent Green, Pink, Purple, Blue, White a zejména Agent Orange, došlo k otrávení půdy i potravního řetězce a patrně nejdlouhodobějšímu zamoření největšího území na světě.

Po postřiku defoliantem Agent Orange v džungli opadalo listí ze stromů - americká vojska toho využívala k leteckým útokům na odhalené úkryty nepřítele. Později byly používány vylepšené produkty Orange II a III či Super Orange. Celkem bylo rozprášeno 43 milionů litrů Agent Orange (všech verzí), a to od roku 1965 do roku 1970, a k tomu dalších 30 milionů litrů ostatních přípravků. Na jejich výrobě se podílelo 11 chemických firem, mj. koncerny Monsanto, Dow Chemical, Diamond Shamrock Corporation, Hercules Inc., Uniroyal Inc., T-H Agricultural & Nutrition Company či Thompson Chemicals Corporation.

Dodávky ze Spolany
Agent Orange se skládal ze dvou složek: n-butylesteru kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové a n-butylesteru kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové. První z nich vyráběla i Spolana Neratovice. Přestože komunistický režim v Československu stál - stejně, jako Sovětský svaz a celý socialistický blok - pochopitelně na straně Vietkongu a národně-osvobozeneckého hnutí, nevědomky byla tato chemická látka přes německé, resp. holandské obchodní firmy přeprodávána americké armádě.

Těžké následky otrav
Všechny taktické herbicidy obsahovaly mj. extrémně toxický dioxin (2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxin, TCDD), polychlorované dibenzofurany a další kontaminanty, vzniklé opakovaným používáním tzv. matečných louhů při výrobě. Přípravky Agent Pink a Agent Green obsahovaly dokonce dvakrát tolik dioxinů než Agent Orange. Jednou z typických vlastností těchto chemikálií je jejich vysoká stálost: jejich struktury se nerozpadají a vydrží ve stejně toxické podobě dlouhé věky. Dodnes je půda ve Vietnamu na mnoha místech silně kontaminovaná; expozice dioxiny vyvolává u lidí těžká postižení, rakovinu, cukrovku, onemocnění nervové soustavy, nekrózu jater a mnoho dalších chorob.

Po celá léta se ve Vietnamu rodí postižené děti - avšak postižení se nevyhýbá ani rodinám amerických vojáků, kteří byli vystaveni účinkům „zcela bezpečných“ herbicidů, koupali se v prázdných sudech od Agentu Orange a jedli kontaminované potraviny. Přestože po roce 1970 byly postupně staženy z Vietnamu do USA desetitisíce barelů těchto toxických látek, jejich prokletí bude obě strany pronásledovat ještě dlouho.