Natálka se narodila jako první ze tří dětí, když bylo její mamince pouhých sedmnáct let. Otec bral drogy už od patnácti a maminka se k němu brzy přidala. Úlohu mladých rodičů tak naneštěstí příliš nezvládali. Celá rodina se často stěhovala. Natálka, její mladší sestra a bratr neměli žádné zázemí, které by připomínalo běžný domov. S každou novou adresou přišla i změna mateřské a později základní školy. Nic nemělo dlouhého trvání.
Už se to nedalo snášet
Situace už byla neúnosná, a tak byly všechny tři děti drogově závislým rodičům odebrány a umístěny do Klokánku. „Odmala jsem byla nucena se o rodiče starat, dospěla jsem velmi rychle. Při odloučení jsem si moc dobře uvědomovala, co se děje a proč musíme jít se sourozenci pryč. Ten konkrétní den byl ale hodně zmatený, především kvůli obrovské změně prostředí a lidí, co mě obklopovali – najednou jsem se nepohybovala mezi drogově závislými, měla jsem dost jídla, postel jen pro sebe, kde jsem mohla spát – až jsem z toho byla nervózní, to jsem nikdy před tím pořádně nepoznala,“ vzpomíná Natálka.
Z Klokánku si všechny tři sourozence vzala do pěstounské péče babička. Tehdy bylo Natálce 10 let. U babičky a jejího partnera našly děti střechu nad hlavou. Žádné blízké vztahy však v rodinně nepanovaly. 55leté babičce v minulosti nevyšlo podnikání a když onemocněla, začala pobírat důchod. Její partner děti v domácnosti trpěl, ale nijak se o ně nestaral. „Vládla spíš taková vlčí výchova. Bylo nás pět dětí, ještě dva moji strejdové, kterým je dnes 15 a 19 let. Takže bylo doma stále rušno a nic moc se neřešilo. Babička hrála v mém životě významnou roli, ale ne jako někdo, kdo by mě vychovával. Nyní už se nestýkáme a kontakt s ní nevyhledávám,“ přiznává Natálka.
Otec se rozhodl žít na ulici
S otcem se jako malá vídala pravidelně, většinu času ale trávil v práci. Po převzetí dětí do pěstounské péče s nimi a babičkou i nějaký čas bydlel. Nakonec ale zvolil život ulice. „Považoval to za určitý druh svobody. Nyní to vypadá, že na sobě pracuje a chce to změnit, tak uvidíme,“ říká opatrně Natálka.
V pěstounské péči babičky zůstala Natálie až do 17 let. K mamince, která se dostala z drogové závislosti, se i se sourozenci (11 a 15 let) vrátila teprve nedávno. Jako mámu ji ale nevnímá. „V poslední době je to spíš taková moje starší sestra, nenašly jsme si k sobě po tom všem cestu. Jsem ale ráda za sourozence, kteří ji jako mámu berou a jsou u ní spokojení,“ svěřila se Natálie.
S dosaženým základním vzděláním pracuje maminka Natálky jako servírka. Stále však bojuje s dluhy a své děti nemůže podporovat ve všem, co by chtěly. Natálie se musela odmala starat sama o sebe, kapesné nikdy žádné nedostala.
Snažila se spoléhat sama na sebe
„Už jako dítě jsem měla hodně neoficiálních brigád, třeba že jsem pomohla mamce s roznášením jídla v restauraci. Oficiálně jsem si začala vydělávat ve 13 letech úklidem. Také jsem za malý obnos pomáhala starším lidem s gramatikou nebo se zpracováním textu na počítači. Dodnes pracuji v restauraci nebo na zámku jako průvodkyně. Od 12 let jsem si potřebné věci jako oblečení vždy kupovala sama,“ vyjmenovala studentka managementu cestovního ruchu na střední škole v Krnově.
Sama se také na začátku roku přihlásila do projektu pro znevýhodněné děti Samsung Tvoje šance a díky němu našla svoji cestu. „Od života chci víc, než mi dosud nadělil. Nechci čekat ‚až po škole‘, ‚až budou peníze‘ nebo ‚až bude čas‘. Do projektu jsem vstupovala s tím, že hledám, čím chci být. Nyní jsem přesvědčená, že se chci věnovat grafickému designu. Cílem je propracovat se tak daleko, abych mohla animovat pohádky, protože to je něco, co by mě opravdu bavilo,“ věří Natálka.
Ve škole jí to jde skvěle
Prospěchem na střední škole vyniká. Obor, který studuje, jí ukázal krásu marketingu a podnítil zájem o cestování. Touží poznávat svět, nové lidi, kultury a skrze své fotografie ukazovat, jak věci vnímá svýma očima.
„Hodně jsem chtěla jít do marketingu, ale nakonec jsem díky projektu zjistila, že jsem celý život směřovala spíš k umění, literatuře a hlavně kreslení. Pochopila jsem, v čem jsou mé silné stránky a jak se profesně uplatnit. Projekt mi otevřel oči a donutil mě něco se sebou dělat, přemýšlet nad budoucností, čemuž jsem se do té doby kvůli psychice bránila. Konečně jsem si řekla, že můžu dosáhnout všeho, o čem sním,“ popsala Natálka.
KAM DÁL: Rytmus je klikař, tuhle krásku má doma. Jasmina Alagič vypadá neuvěřitelně a má na to jednoduchý recept.
