Přinést si z lesa plný košík hub a pochutnat si na nich nemusí být jen podzimní sen. Začátek zimy přeje houbařům a my vám poradíme, co a kde hledat.
V jakých lesích hledat?
Les je v podstatě teplým místem, kde hned tak nemrzne. Vrstva hrabanky je dobrým izolantem, a to zejména ve smíšených lesích, spadlá vrstva listů poskytuje houbám teplou peřinku, kam na ně mráz nemůže. Ve spíše jehličnatých lesích je zima větší, přesto houbám neuškodí dokonce ani přízemní mrazík.
"Mráz vydrží i křemenáče a hřib pravý, dokonce i když přemrzne v lese, můžete ho donést domů a hodit na sádlo," popisuje svou zkušenost mykolog Jiří Baier. Pokud houba ale přemrzla už několikrát a doma ji necháme v lednici, než se dostaneme k její úpravě, údajně "zbačkorovatí", či přesněji popraskají buňky a houba už nebude dobrá. Pokud houby pořádně zblanšírujete, necháte vystydnout a dáte do mrazáku, nic se nestane. Možná přijde o enzymy a nebude stejně dobrá jako rovnou z lesa, ale že by byla najednou jedovatá - to ne. Jde jen o rozšířenou fámu.
Jaké houby dobře snáší teploty pod nulou?
V zimě můžeme sbírat penízovky kuželovité, čirůvky, hlívu ústřičnou nebo strmělky. Do košíku přihoďte i penízovku sametonohou nebo Jidášovo ucho. Krásné jedlé houby jsou i šťavnatky, jsou barevné. V zimě zkrátka roste 200 až 300 druhů hub.
Pozor na velmi rozšířený blud, že v zimě neroste nic jedovatého!
Roste totiž třepenitka svazčitá, která je prudce jedovatá. "Ono to ale není až tak žhavé, nikdo by ji asi nejedl. Chutná odporně," vysvětlil mykolog. "Otrávili se jí jen v Polsku a na Ukrajině. Tam totiž houby sbírají a nacpou do sklenice, kde projdou fermentací. Tím se sice zbaví odporné chuti, ale ne jedu." Zatím se v lesích ve Středočeském kraji dají v pohodě najít křemenáče, pýchavky, ale i klouzci.
Jak je to se sněhem a mrazem?
Mráz ani sníh houbám nevadí. Problém se sněhem je hlavně ten, že se pod ním houby lehce schovají. Pokud chcete chodit na houby, i když je nasněženo, musíte vědět, kde hledat.
Nejlepší recept přímo od mykologa
Praví gurmáni si pochutnají na strmělce mlžence, pojmenovali ji podle toho, že bere vlhkost z mlhy. Roste na některých místech i po stovkách. "Nejlepší jsou z ní řízky. Na talíři je o mnoho lepší než hřiby. Jen její aroma při přípravě je zvláštní, proto je nejlepší otevřít okno a trochu u smažení větrat. Jakmile je osmažená, pach zmizí a delikatesa je na světě," nadšeně vysvětluje mykolog Jiří Baider.
