Volební účast letošních senátních voleb na Berounsku nebyla dle očekávání velká, přesto nad celostátním průměrem. Pouhých 35,4 % volilo následovně:
- Jiří Oberfalzer (ODS) získal 23,7% podporu, tzn. 9 013 platných hlasů
- Bohumila Stibala (ANO 2011) přišlo v touze po změně podpořit 16,8 % voličů, konkrétně 6 385
Janu Holáskovi (SZ + KDU-ČSL + Nezávislí) uniklo druhé místo o 233 hlasů, volilo ho 16,2 %. Napínavé bylo sčítání hlasů i pro Tomáše Trče (TOP+STAN), který skončil na 4. místě s 14,5 %. Jiří Peřina (ČSSD) dostal 12,1 %, Miroslav Matyáš (KSČM) 7,7 %, Petr Hampl (APAČI 2017) 7,1 % a Jiří Hroník (HOZK) 1,9 % hlasů.
V druhém kole, kde se rozhodne mezi prvními dvěma kandidáty, se dá očekávat ještě mnohem nižší volební účast. Oba rivalové tudíž vyzývají své voliče k aktivitě. Co nabízejí?
Jiří Oberfalzer (ODS)
ODS šlo letos do voleb s heslem „Zjednodušme to“. Jiří Oberfalzer upřesňuje myšlenku: “Nemůžeme všechno řídit zákony, ale měli bychom nechat některé věci na zdravém selském rozumu. Nesmyslné regulace jsou zejména na poli podnikání. Zákony je dnes potřeba opravdu spíše redukovat.“
Využil svou zákonodárnou pravomoc senátora někdy úspěšně, jindy své názory v Senátu, s vládní koalicí v čele, neprosadil. Hlasoval například proti podporám solárních elektráren. Nepovedlo se mu prosadit výhodnější financování obcí. „Nezabránili jsme zbytečnému navyšování bio příměsi do pohonných hmot, koalice chtěla více řepky pro Babiše,“ glosuje Oberfalzer. Nepovedlo se mu prosadit úpravy ve Školském zákoně, podle něhož mají do budoucna obce povinnost poměrně narychlo zajistit místa pro dvouleté děti v mateřských školách. Koalice podle senátora celkově směřuje k centralismu. On sám by nechal řízení věcí na co nejnižší úrovni.
„V Poslanecké sněmovně leží můj návrh na novelu služebního zákona, která pomůže zachránit místo skoro dvěma tisícům mnohaletých zaměstnanců některých státních úřadů. Kritické datum je 30. června 2017,“ pochlubil se úspěchy Jiří Oberfalzer. Dále pomohl prosadit zákon na podporu kinematografie a zrušit tzv. náhubkový zákon.
Jiří Oberfalzer je členem ODS od roku 1999. Do Senátu se dostal v roce 2004, kdy zvítězil v obvodě č. 16 nad Tomášem Jehličkou (KDU-ČSL). V komunálních volbách v roce 2010 se za ODS dostal do zastupitelstva města Králův Dvůr a o čtyři roky později se stal se místostarostou města.
Oberfalzer je označován za euroskeptika. On sám se ale proti vystoupení z Evropské unie vyhraňuje, přeci jen je hrozba z východu podle něj velká. Nicméně upozorňuje na nutnou reformu tohoto uskupení, přeměňující se v "totalitní superstát". Kandidát je také známý svým odporem vůči politice Angely Merkelové. „Evropa nezvládá uprchlickou krizi, místo toho řeší zákazy rumu. Měli bychom se vrátit před Lisabon a Maastricht, tedy ke společenství suverénních zemí, které ctí demokracii a chtějí férově obchodovat,“ říká o Unii Jiří Oberfalzer.
Lidé ho znají jako incicátora řady kulturních akcí, ochotnického divadelníka, ale i jako zakladatele nadačního fondu Letorosty zaměřující se na pomoc v kultuře i sociální oblasti. „U vysokých politiků je zvykem, že o charitu se stará manželka. Já jsem sám sobě první dámou našeho regionu,“ žertuje rozvedený Oberfalzer, který má se svou bývalou ženou 4 děti.
Jiřího Oberfalzera podporuje nejen TOP 09, ale i jeho neúspěšný protikandidát z této strany, profesor ortopedie Tomáš Trč. Krom toho má současný senátor za zády i podporu Strany svobodných občanů nebo Strany soukromníků České republiky, a to pro společné základní priority jako omezení byrokracie, snižování zadlužení státu či jednodušší podmínky pro živnostníky a drobné podnikatele. Podporu má samozřejmě i od předsedy ODS Petra Fialy, který s ním dělá kampaň v druhém kole.
Je nutné říci, že Jiří Oberfalzer projevil již v roce 2009 „decentně“ své názory ohledně hrozby islámu (zjednodušeně řečeno), když podporoval protislamizační hnutí symbolizované českým spisovatelem Benjaminem Kurasem a zval do senátu nizozemského ultrapravicového politika Geerta Wilderse. To mu zřejmě přiřkne body od voličů extremistů Petra Hampla a Jiřího Hroníka.
Krom vydávání novin je jedním z předvolebních kroků Jiřího Oberfalzera CD vtipných regionálních pohádek o Obrech, které sám napsal a namluvil. „Snažil jsem se na sebe upozornit,“ přiznává sám „Obr“. Zatím nejsou položky sečteny, nicméně volební kampaň stála kandidáta asi 900 tisíc, z toho strana dala 400 tisíc korun.
Oberfalzera by v jeho Králově Dvoře voliči poslali zpět do Senátu hned po prvním kole 928 platnými hlasy (52,8 %). Na druhém místě by se zde ocitl s počtem 204 hlasů, tedy pouze s 11,61 % Bohumil Stibal.
Bohumil Stibal (ANO 2011)
Do druhého kola senátních voleb se dostal Bohumil Stibal, ačkoliv by to málokdo předpokládal. Analytici očekávali spíše Jana Holáska nebo Tomáše Trče, jelikož Praha-západ, Berounsko a Hořovicko má dobrou pravicovou základnu. I Bohumila Stibala by rodné Všeradice poslaly rovnou do Senátu, s 53% podporou získal 97 hlasů. Jeho rival, Jiří Oberfalzer, zde ostrouhal s počtem 14 volebních hlasů (7,65 %). Druhé místo by ve Všeradicích obsadil právník Jan Holásek.
Tématem Bohumila Stibala je Venkov a jeho ochrana, zvelebování i kultivování. „Zastavil bych výstavbu solárních parků a logistických center, které nám zabírají krásnou zemědělskou půdu,“ řekl v senátním duelu ČT Stibal. Hlavní prioritou by tak v případě jeho zvolení na post senátora bylo jednání se starosty o změnách územního plánu.
Kromě venkova a problémů obcí by se kandidát rád zaměřil na otázku sociálního bydlení, zneužívání sociální dávek a otázku památkové péče. Před druhým kolem mluví Stibal v Českém rozhlasu i o nutnosti většího přílivu daní do obcí, například zvýšením příjmu z DPH na 22 %. Přitom nedávno šéf jeho strany, díky zákonu o rozpočtovém určení daní a zrušení příjmu z daně fyzických osob, finance do obcí vesměs snížil. Stibal by býval nezvedl ani ruku pro Babišovu daňovou podporu biosložek v pohonných hmotách (v rámci zákona o spotřebních daních). Neposlušný toť kandidát za Ano nebo je to postoj?
Od roku 2008 vlastní Bohumil Stibal Zámecký dvůr Všeradice, který průběžně rekonstruuje. Nachází se zde galerie místní rodačky Magdaleny Dobromily Rettigové, jejíž značku majitel využívá, ale i minipivovar produkující pivo Všerad. Stibal zde pořádá řadu kulturních akcí, s kterými jezdil během své kampaně i po volebním regionu. Ze Zdic, přes Rudnou, Dobřichovice a samozřejmě Všeradice se například proháněl Všeradický expres.
Bohumil Stibal sbírá voliče ČSSD. Na svém facebookovém profilu se chlubí, že tento týden hnutí ANO pomohlo zprostředkovat starostovi Hořovic Jiřímu Peřinovi (neúspěšnému kandidátovi do senátu i do kraje za ČSSD) schůzku s Danem Ťokem (ANO 2011). Jednalo se zejména o obchvatu města Hořovice a odlehčení městu od tranzitní nákladní dopravy. Bohumila Stibala podporuje na setkání s voliči nejpravděpodobnější hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Jermanová (ANO 2011). Podporu má tento komunální politik i od starostů v regionu – z Podbrd, Mořiny, Řevnic, Hostomic, lidí ze zastupitelstva Berouna, Černošic, od řady podnikatelů a herečky Markéty Hrubešové. Volební kampaň stála kandidáta ANO zhruba 850 tisíc, přičemž 200 tisíc přispělo hnutí.
Portál Parlamentnílisty.cz vytáhl před volbami na Stibala, že byl před 15 lety s odkladem na 2 roky odsouzen k 8měsíční podmínce za neplacení sociálního a zdravotního pojistného. Dluh Stibal podle svých slov splatil, trest mu byl vymazán a nemá samozřejmě žádný záznam v rejstříku trestů.
Jak se kandidáti navzájem hodnotí?
„Nerad bych se někoho dotknul nějakou zjednodušenou charakteristikou. Řekl bych pouze, že mého rivala volí spíše levicoví voliči. Já očekávám hlasy od středopravých liberálních voličů,“ vyjadřuje se o soupeřovi Jiří Oberfalzer. Přestože Bohumil Stibal si kladl na srdce, že nebude házet na nikoho špínu, nakonec na svém facebookovém profilu v rámci odkazu na předvolební debatu v České televizi kritizuje Oberfalzera za špatnou práci v senátu.
Proč byste měli volit právě toho a ne druhého?
Jiří Oberfalzer říká:„Je to funkce, kterou umím vykonávat důvěryhodně, důstojně a zodpovědně.“ Bohumil Stibal si myslí, že by měl být senátorem, protože on sám je z venkova a volební region zahrnuje 70 % obcí do 1 000 obyvatel. „Znám jejich problémy a chci za ně bojovat,“ řekl v ČT Stibal, který by se rád viděl ve výboru regionálního rozvoje.
