Lidský druh už asi jiný být ani neumí. Válka se objevuje v každé etapě historie a krvavé konflikty jsou smutnou součástí naší existence. Od konce druhé světové války Evropa zažila několik povstání a válku na Balkánském poloostrově.
Dnes se tak kromě teroristických útoků žádný střet dvou rozdílných sil neodehrává. Evropa žije v období míru, ale přesto po světě probíhá hned několik konfliktů, kde lidé umírají a přicházejí o své domovy. I ten evropský mír je totiž vlastně jen domnělým pohodlím. Stále totiž probíhá jeden konflikt, jehož plamen zatím nehoří tak silně, aby si ho vůbec někdo všímal.
Východní Ukrajina
Válka na východě Ukrajiny probíhá již od roku 2014. Konflikt mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty je vyústění událostí, které začaly masivními demonstracemi v Kyjevě, které jsou dnes známé jako Euromajdan. Následná destabilizace Ukrajiny vyústila v anexi Krymu Ruskou federací a válkou na východě Ukrajiny, která probíhá dodnes.
Separatistickým způsobem vznikl samozvaný Svaz lidových republik Nové Rusko. Byť Rusko svůj díl vlivu popírá, tak za pět let ozbrojeného konfliktu je evidentní, že separatisté získávají finanční i zbrojní podporu právě od Vladimíra Putina. Destabilita oblasti trvá dodnes a počet obětí už je v řádech tisíců. Stále tak existuje neuznána Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika, jež je ukrajinskou vládou vnímána jako teroristická organizace. Válečný konflikt plný nevinných obětí je tak na dosah ruky a jeho řešení se nezdá být v dohledné perspektivě.
Válka v Afghánistánu
Operace Trvalá svoboda byla odpovědí Spojených států amerických a Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky 11. září 2001. Tehdy byl hlavním nepřítelem vůdce teroristické organizace Al-Kaida, Usáma bin Ládin a režim radikálně nábožensko-politického hnutí Taliban.
Válka, která USA stála více než 750 miliard dolarů a neuvěřitelných 220 tisíc lidských životů, stále probíhá. Za dlouhých 18 let se zde uskutečnilo velké množství válečných zločinů i ze strany USA na místním obyvatelstvu. Taliban tak stále drží pevnou pozici v boji, který se zdá být i přes svůj název nekonečný a zcela zbytečný.
Občanská válka v Jižním Súdánu
Afrika v mnohém země nepoznaná. Nejedná se však o doby, kdy se zde procházel dobrodruh Emil Holub. Od těchto výprav za dobrodružstvím ušla civilizace cestu do velmi neurovnané doby. Probíhající občanská válka v Jižním Súdánu je toho dostatečným důkazem. Stačilo dva roky existence samostatného státu a vypukl konflikt, který má dnes na svědomí přes 400 tisíc obětí.
Celý válečný spor je etnického charakteru. Prezident Salva Kirr z kmene Dinků a bývalý viceprezident Rieke Machar z kmene Nuerů se nepohodli takovým způsobem, že již šest let je život v Jižním Súdánu v podstatě nesnesitelným. Za celou dobu konfliktu opustilo zemi 2,5 milionu obyvatel.
Válka v Sýrii
Celé Arabské jaro v roce 2010 způsobilo ohromnou vlnu nestability ve většině arabských států. Dnes se oči světa po letech neuhašených konfliktů a bojů s Islámským státem otáčejí znovu na Sýrii. Síla Islámského státu v posledních letech uvadala, ale osudné odstoupení USA z pohraničí Sýrie a Turecka má dnes za vinu brutální a tragický vstup vojsk pod vedením prezidenta Erdogana. Turecko se tak pouští do likvidace Kurdů a celé oblasti severní Sýrie. Tu chce údajně Erdogan využít pro miliony uprchlíků z Afriky, kteří by podle něj jinak zamířili do Evropy.
Válka v Sýrii je jeden z nejméně přehledných válečných konfliktů. Vláda Bašara al-Asada se snažila ozbrojeně potlačit demonstrace v rámci arabského jara, ale dnes je situace taková, že syrští Kurdové usilují o autonomitu a do nedávné doby válčili po boku USA proti Islámskému státu.
Trump však území opustil a Turecko tak začalo naplňovat svůj plán o zóně pro Syrské uprchlíky. Kurdové tak musí opustit celé území severní Sýrie, jinak bude nadále pokračovat tento tragický válečný konflikt. Jak se situace v Sýrii bude vyvíjet, je otázkou dní, měsíců a možná i let. Na světě však pravděpodobně neexistuje místo, které by bylo v takovém chaosu a ochromeno tragédií.
