Turecko minulou středu zahájilo ofenzivu proti Kurdům na severovýchodě Sýrie, na což některé státy včetně Německa či Francie reagovaly zastavením dodávek zbraní Ankaře. Jimi podporovaný návrh na celounijní embargo dnes měli na stole unijní ministři v Lucemburku, kteří se nakonec shodli, že země budou koordinovat vlastní kroky k omezení vývozu.
"Efekt bude stejný jako u embarga," řekla po jednání Mogheriniová, podle níž bylo pro přijetí závazných závěrů všech 28 členských států. Zajistit přijetí kroků ve svých zemích nyní musí ministři, prohlásila šéfka unijní diplomacie, která nechtěla spekulovat o časovém rámci, v němž země své závazky uskuteční.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček po jednání v Lucemburku uvedl, že premiérovi navrhne, "abychom k tomu přistoupili a stejně jako další členské státy podnikli jasná opatření". Vpodvečer se vláda v Praze skutečně rozhodla vývozní licence na vojenský materiál do Turecka pozastavit. Na twitteru to uvedl vicepremiér, ministr vnitra a Petříčkův stranický šéf Jan Hamáček po schůzce s premiérem Andrejem Babišem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem.
Zástupci vlád EU dnes vojenskou operaci Ankary odsoudili, ale zároveň zdůraznili, že s Tureckem coby členskou zemí NATO chtějí nadále vést dialog. Jeho obnovení však podmínili ukončením intervence v Sýrii.
Jaké mají zásoby?
"Dopad zbrojního embarga na Turecko záleží na tom, jak velké si země udělala zásoby," citoval list Arab News analytika Caglara Kurce. Podle něj Ankara předvídala, že k sankcím ohledně zbraní může dojít, a proto se předem dostatečně zásobila. "Jestliže bude moci nadále udržovat svou armádu v chodu, sankce nebudou mít na Turecko žádný vliv," dodal Kurc. Jestliže ale budou sankce rozšířeny i na další zbraně a nejen na ty, které mohou být použity v Sýrii, mohlo by to mít negativní dopad na turecký zbrojní průmysl. "Nicméně v tomto případě by se Turecko nejspíš obrátilo na alternativní dodavatele," doplnil Kurc s tím, že by Ankara pravděpodobně oslovila Rusko a Čínu.
Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit syrskou oblast u tureckých hranic od teroristů. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan rovněž pohrozil, že bude-li EU situaci popisovat jako invazi, může Turecko otevřít dveře uprchlíkům a nechat je odejít do Evropy.
Turecká diplomacie krok ministrů zahraničí EU "odsoudila a odmítla". Ve svém prohlášení pak vojenskou ofenzivu na severu Sýrie opět obhajovala s tím, že jde jen o výkon práva na sebeobranu, které je zakotvené i v mezinárodním právu. Ankara označuje syrské Kurdy za teroristy kvůli jejich napojení na tureckou separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK), s níž od roku 1984 turecký režim vede ozbrojený boj.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes během telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem vysvětloval, jaké jsou cíle turecké ofenzivy v Sýrii. Podle tureckých úřadů Erdogan francouzskému prezidentovi řekl, že operace přispěje k regionálnímu i celosvětovému míru a stabilitě. Reakce Paříže na telefonát zatím není známá.
Více migrantů do Evropy
Unijní země se obávají, že zhoršení humanitární situace v Sýrii může vyhnat z domovů další statisíce lidí, kteří se přes Turecko budou pokoušet dostat do Evropy. Ministři, jejichž dnešnímu jednání byl přítomen zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen, se shodli, že EU je nadále připravena pomáhat v řešení humanitárních potřeb obyvatel Sýrie.
Podle Mogheriniové bude o turecké ofenzivě jednat summit EU tento čtvrtek a pátek a není vyloučeno přijetí dalších kroků.
Unijní ministři dnes rovněž znovu odsoudili nelegální těžbu Turecka u pobřeží Kypru a potvrdili rámec postihů, na jejichž zavedení se shodli už v červenci. Patří mezi ně například omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.
