Když papež Řehoř XIII. umíral, přál si vehementně dokončit svoji připravovanou reformu. Opravu termínu kalendáře z 4. října na 15. října roku 1582 tak tehdy přijaly pouze římskokatolické země. Itálie, Portugalsko, Španělsko a Polsko jako první státy převzaly to, co bylo zveřejněno již 1. března 1582 u vrat baziliky sv. Petra a Pavla v Římě. Text buly Inter gravissimas a věčný kalendář, kterému se později začalo říkat gregoriánský.
Vtipné rozdíly
Ostatní země se přidávaly později a důvody byly pochopitelné. Reforma byla primárně určena pouze katolíkům a rychlost přijetí závisela na jejich počtu v dotyčné zemi. Postupný přechod se tak kraj od kraje lišil. Kde byl větší výskyt protestantů, tam šlo změnu z juliánského kalendáře na gregoriánský prosadit komplikovaně.
Datum tak nebylo pro všechny pevné a některé země na nový kalendář přecházely dle libosti. To přinášelo nespočet administrativních zmatků. Nebylo neobvyklé, že odpověď na žádost měla dřívější datum než žádost samotná. Nesoulad vznikal i při dnech, kdy katolíci slavili svátek a měli volno, zatímco protestanti museli do práce. Podle dochovaných zdrojů se v roce 1584 v obci u Drážďan slavil největší křesťanský svátek – Velikonoce – rovnou dvakrát.
Nový kalendář v Čechách
Pražský arcibiskup si vzal opravdu nelehký úkol. Přestože oficiálně přechod datoval na 22. října 1582, byl téměř kompletně nevyslyšen. Na vině byla morová epidemie a hlavně fakt, že většina obyvatel byli protestantského vyznání. Sám arcibiskup Martin Medek byl tak nucen používat starý kalendář, protože by byl s nadsázkou jediný, který by se jím řídil.
Až Rudolf II. se pod nátlakem papeže rozhodl prosadit nový kalendář v Čechách. Stalo se tak z 6. ledna na 17. leden 1584. Ostatní části země se přidávaly postupně. Slezsko změnu zavedlo skokem z 12. ledna na 23. leden, ale na Moravě se změna neprosadila jen tak. K ústupku přistoupili až z 3. října na 14. říjen téhož roku.
Proč ty zmatky?
A jaký byl vlastně důvod zavést změnu do starých pořádků? Reforma měla vyřešit nepřesnosti v původním juliánském kalendáři, který dělal chyby v přestupných dnech. Juliánský kalendář se s úplně nejpřesnějším tzv. tropickým rokem rozcházel každých 128 let o celý jeden den. Gregoriánský kalendář se posunem o jedenáct dní snažil tuto odchylku dorovnat. Dnešní datum je od přesného tropického roku nepřesné jen o 1 den za 3 300 let.
