V době, kdy i v České republice panovala plošná opatření boje proti šíření koronaviru a mnozí lidé buď přímo přišli o práci nebo alespoň o značnou část příjmu, podniky byly uzavřeny a opatření se přijímala poměrně chaoticky, vyvstala debata o variantě kurzarbeitu. Ten také v určité podobě prošel v rámci opatření z balíčku Antivirus. Nyní je tato možnost řešení krizových situací znovu na stole, a to pro případy budoucí.
Co je kurzarbeit?
Co je to vlastně kurzarbeit? Jak je zřejmé, samo slovo je německého původu a není se ani čemu divit. Tato metoda řešení krizové situace pro zaměstnavatele i zaměstnance byla prvně použita právě v Německu, a to už před 110 lety, tedy v roce 1910, kdy tímto německá vláda zamezila propouštění dělníků ze sektoru zpracování draselných solí v době, kdy byla omezena jejich těžba.
Podstata tohoto opatření je pak “jednoduchá”. Pokud není zaměstnavatel schopen zajistit zaměstnancům dostatek práce na celý běžný pracovní týden, je tento týden zkrácen (odtud také název Kurzarbeit) a lidé chodí do práce třeba jen čtyři nebo i méně dní. O svoje peníze ale nepřijdou, doplatí jim je stát.
Proč takové opatření?
Kurzarbeit se již osvědčil v praxi mnohokrát. Dočasné opatření samozřejmě stát stojí nemalé finanční prostředky, na druhou stranu se tím ale zamezí dlouhodobým dopadům na ekonomiku a nezaměstnanost ve státě. Tím, že stát umožní firmám překlenout krizovou situaci bez toho, aniž by musely propouštět, zbaví sám sebe povinnosti vyplácet lidem podporu v nezaměstnanosti a další sociální dávky, bez nichž by se lidé bez práce neobešli. Jde tedy o metodu, z níž při správném nastavení vycházejí jako vítězové všichni - stát, zaměstnavatelé i zaměstnanci. Právě pro zaměstnance je totiž tato doba vhodnou například pro další vzdělávání, a tím i zvyšování své hodnoty pro zaměstnavatele.
Zákon o kurzarbeitu
Vláda v současné době jedná o zavedení nového zákona, který by právě kurzarbeit a hlavně podmínky pro jeho možné využívání firmami zaváděl do systému v České republice. Na jeho podobě by se měli domluvit jak stát, tak i zástupci firem a zaměstnanců. Již nyní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila možné principy budoucí normy.
Kdy se spustí kurzarbeit?
Kdy by bylo podle současných variant možné kurzarbeit spustit? Právě například v době, jakou jsme prožili na počátku tohoto roku, tedy při zásahu přírodních sil, jako jsou pandemie, rozsáhlé povodně a podobně. Ve hře je ale také dlouhodobá ekonomická krize. Výše státního příspěvku by pak patrně měla být odstupňována podle délky doby, po kterou bude firma pomoc čerpat. Podle ministryně Jany Maláčové by se mělo jednat o období minimálně půl roku. S prodlužující se délkou čerpání by výše podpory klesala.
Na devět měsíců
„Kurzarbeit bude pomáhat v krizových situacích firmám, které musejí částečně omezit provoz. Stát bude platit zaměstnancům těchto firem 60–80 % čisté mzdy v závislosti na aktivitě zaměstnance a době strávené v kurzarbeitu. Nejdéle však za 9 měsíců,“ uvedla Mgr. Andrea Vašáková z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Snad již od ledna
Kurzarbeit byl jednorázově zaveden v souvislosti s koronavirovou pandemií. Vláda nyní chce tuto pomoc zaměstnavatelům i zaměstnancům zakotvit v zákonu, který bude připraven i pro případné další krizové situace. Další jednání k tomuto problému by měla proběhnout v srpnu.
Zástupci zaměstnavatelů požadují, aby byl zmiňovaný zákon schválen s platností od počátku příštího kalendářního roku a do té doby chtějí prodloužit platnost opatření z programu Antivirus, který firmám pomáhá v této oblasti již nyní.
KAM DÁL: Bolavému tělu můžeme hlavně v létě snadno pomoci. Několik dobrých rad pro správné plavání ale určitě neuškodí
