Odborníci varují: příliš pracujeme. Zaměstnavatelé by se měli zamyslet a vyjít lidem vstříc

Kde je hranice mezi loajalitou zaměstnance a otroctvím?
Zobrazit fotogalerii (5)
 

Vyčerpání z práce asi známe všichni. Každého čas od času postihne pocit, že by měl změnit zaměstnání, že by potřeboval alespoň měsíční dovolenou, že by raději dnes nevstal a zůstal doma. Možná je to příliš vysokým pracovním nasazením. Zaměstnavatelé by nám měli podle odborníků trochu ulevit - ve svém vlastním zájmu.

V téměř pravidelných intervalech se jak mezi veřejností, tak ale nyní již i mezi odborníky objeví zajímavé téma k diskusi: Je současný pětidenní pracovní týden, dodržovaný ve většině států západního světa, ideální pro výkonnost zaměstnanců a jejich pracovní i osobní pohodu? Australští výzkumníci nedávno přišli s teorií, která se pravděpodobně většině zaměstnanců bude zamlouvat. Ano, podle jejich názoru pracujeme více, než bychom měli – a to hlavně ti, kteří již překročili čtyřicítku.

Čtyřicítka je přelomový věk

Zatímco je podle výsledků zkoumání mozek pracovníků mladších čtyřiceti let schopný obnovovat svoje schopnosti úsudku a další funkce prakticky po celou dobu klasického pracovního týdne, kolem zmiňovaného čtyřicátého roku tyto schopnosti markantně klesají.

Zpráva, kterou vědci z Institutu aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu v Melbourne zveřejnili, hovoří o jasném poznatku, získaném díky spolupráci šesti a půl tisíce dobrovolníků, kteří souhlasili s průběžnými testy svých pracovních schopností. Čtyřicátníci a starší lidé jsou podle zřejmých ukazatelů schopni nejefektivněji pracovat při pětadvacetihodinovém pracovním cyklu, což v našich podmínkách odpovídá třem dnům, stráveným v práci.

Jak ale uživit rodinu?

Ačkoliv bychom s výsledky práce australských vědců určitě rádi souhlasili, většina zaměstnanců se ale zamyslí také nad dalšími souvislostmi. Jistě – chodit tři dny do práce a čtyři následující odpočívat by bylo rozhodně velmi příjemné a určitě bychom volné dny dokázali využít příjemněji než celodenním pobytem například v kanceláři nebo v dílně. Studie ale neřeší další související a stejně důležitou otázku lidského života.

Byli by zaměstnavatelé ochotni při třídenním pracovním týdnu svým zaměstnancům posílat na účet stejně velkou výplatu? A pokud ne, komu by třípětinový plat stačil na živobytí? Zkrátka a dobře, výzkum a hlavně jeho výsledky jsou určitě zajímavé a mnozí by se jimi rádi řídili. Otázkou je, zda je to v praxi realizovatelné a za jakých podmínek by bylo možné takové opatření zavést.

Některé firmy vycházejí zaměstnancům vstříc

Závěrům Australanů svým způsobem již některé firmy, zvláště na západě Evropy, vycházejí vstříc, když pro svoje zaměstnance stanovují čtyřdenní pracovní týden. Podle Patricka Ménarda, který vlastní na jihu Francie menší továrnu na výrobu součástí do klimatizačních jednotek, jsou zkušenosti se zavedením nového principu jen pozitivní.

„Je zvláštní, že produkce výrobků, které vyžadují poměrně podstatnou část lidské práce, kontrolu a pečlivou montáž, nijak výrazně nepoklesla. Zaměstnanci jsou více odpočinutí, spokojenější a vyrovnanější je i jejich pracovní výkon. Máme také méně reklamací na naše výrobky,“ nemůže si podnikatel vynachválit.

Kompromis? Práce z domova
Za určitý mezistupeň mezi pětidenním pracovním týdnem a ideální dobou strávenou v zaměstnání je dnes již poměrně rozšiřovaná možnost práce z domova, tak zvaná home office, kdy pracovníci sice odpovídající výkon odvést musí, mohou si přitom ale užívat pohodlí svého domova. Jak dlouhý a jak rozložený pracovní týden by vyhovoval vám?     

Klíčová slova: