Zdražování základních potravin, energií či pohonných hmot zatím pociťují hlavně nízkopříjmoví obyvatelé České republiky. „Mám 23 tisíc hrubého a dvě děti. Manžel od nás před rokem odešel, takže se docela děsím, co bude,“ řekla Čtidoma.cz paní Věra, která pracuje za kasou jednoho obchodního řetězce.
Všem klesne životní úroveň
„Chudobou bude ohrožena až třetina domácností a to se netýká jen nízkopříjmových lidí, ale i střední třídy, která zchudne. Jsme v situaci, kdy významně klesne životní úroveň všem,“ uvedla nedávno v Otázkách Václava Moravce ekonomka Danuše Nerudová.
Aktuální počet státních zaměstanců je více než 480 000, přičemž jenom za poslední čtyři roky za vlády Andreje Babiše se toto číslo rozrostlo o více než 40 000 osob, jak uvádí Národní kontrolní úřad. Řada ekonomů tak vidí velký prostor k šetření právě zde. Jedním z nich je spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.
Kdo má krotit inflaci?
Inflace nepřichází sama od sebe a nápady, jak ji krotit, jsou vždy velmi spekulativní. Navíc v tom nejsme sami. Zatímco v České republice se ceny oproti roku 2021 zvedly o 12,7 % v sousedním Německu, na které jsme v mnohém navázáni, to bylo 7,3 %.
1. návštěvy restaurací
2. nákup oblečení
3. alkohol a cigarety
4. dovolená
5. nákup potravin
6. kultura
Zdroj: Česká televize
To je ale výrazně méně než u nás...
Ano, ale pro Němce je to jejich 30leté maximum. Carsten Brzeski, hlavní ekonom ING Germany, přirovnává situaci k 70. a 80. létům a predikuje dosažení dvojciferné inflace v Německu během několika dalších měsíců. ECB stejně jako centrální banky jednotlivých evropských států toho v současné době mnoho nezmohou, neboť je tu stále ještě na stole balíček na sanaci průmyslu po covid-19.
Jaká opatření by inflaci zvyšovala? Například růst platů státních zaměstnanců či mimořádné odměny pro seniory apod.?
Péče o seniory je v civilizovaném světě určitým ukazatelem úrovně státu. Uskrovnit se může samozřejmě stát, a to zejména z pohledu největšího zaměstnavatele. Aktuálně počet státních zaměstnanců je 480 000, přičemž jenom za poslední čtyři roky vzrostl o více než 40 000 osob. NKÚ ve své zprávě navíc upozorňuje, že „ačkoliv dochází ke kontinuálnímu nárůstu státních zaměstnanců, výkonnost veřejného sektoru se nezvyšuje, naopak v posledních letech klesá“.
Jak jsme na tom v porovnání s dalšími státy EU?
V rámci EU je za námi ve výkonnosti veřejného sektoru již jen Slovensko a Chorvatsko. A v hodnocení Světového ekonomického fóra jsme klesli o celých 34 míst, což je nejvíce v EU. Zeštíhlit a zefektivnit státní aparát, což je plně v kompetenci vlády, je tedy určitě téma, o kterém by se mělo začít diskutovat.
Proč rostou ceny? Nejen v České republice, ale i jinde v Evropě...
Růst cen je vždy kombinací několika faktorů. Na jedné straně je to současná mezinárodní situace a naše aktivní nebo pasivní zapojení se do ní. Z toho pramení vždy určité obchodní výhody a případně i nevýhody. Na straně druhé je to dlouhodobá politika přístupu státu k jednotlivým odvětvím a podpoře či nepodpoře soběstačnosti státu, ať už se bavíme o potravinách, nebo spotřebním zboží. To u nás, na rozdíl třeba od sousedního Německa, zatím příliš nefunguje a vlády nechávají vše na volném trhu a schopnosti firem a lidí přežít.
Co tedy stát může udělat?
Stát se může postarat o to, abychom měli levnější energie, a tím pádem i levnější výrobu. Čehokoliv. Může například kupovat elektřinu přímo od výrobců, a ne na burze v Lipsku, kam stejně výrobci tuto energii dodávají. 81 % plynu bereme z Ruska a 18 % z Německa. To ale téměř žádný plyn netěží.
Odkud je tento plyn?
Všechno je to ruský plyn dopravený do Německa baltským ropovodem Nord Stream. Chybí nám oboustranné smlouvy České republiky s přímými dodavateli energetických komodit a v případě plynu i dostatečné kapacity ve vlastnictví státu pro skladování. Nebylo tomu však vždycky a změny jsou otázkou až několika posledních let.
Může například "koukat" na marže výrobcům, distributorům a maloobchodu a případně je regulovat?
Zasahování do marží výrobců a distributorů je přinejmenším citlivá otázka. Vláda sice deklarovala například kontrolu marží prodejců pohonných hmot, nicméně zůstalo jen u proklamace, a to přesto, že někteří distributoři situace opravdu využili. Takzvané stropování spotřebitelských cen není v žádném případě možné, protože by zlikvidovalo menší výrobce a distributory, kteří pracují s menšími maržemi a mají menší finanční rezervy pro případ krize. Navíc by tato cesta časem vedla k ještě vyšším cenám a vzniku černého trhu.
Co může stát udělat proti růstu cen?
Snížit krátkodobě DPH a spotřební daň. To lidem krátkodobě uleví, a to nejen finančně. Zajistit rozumné ceny energií pro občany i průmysl. To pomůže vyrábět a žít levněji. Zatím to však vypadá, jako by státu tento stav vyhovoval, protože s růstem cen roste i výše odvodu DPH a spotřební daně. Stát tak dostává peníze navíc, aniž by musel pohnout prstem. Z pohledu občanů a výroby už to tak růžově nevypadá.
KAM DÁL: Když máte věřit lži, musí být zrůdná. Tak funguje Kreml, míří na nejjednodušší a nevzdělané lidi.