V České republice se dnes chodí do důchodu v 65 letech. U mužů se věková hranice posouvá každý rok o dva, u žen o čtyři měsíce s tím, že na zmíněných 65 letech se sjednotí ve 30. letech. „Aktuálně je třeba absolvovat alespoň 35 let důchodového pojištění, aby bylo možné získat starobní důchod,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Značně osekaný zákon
Podle něj je tato hranice je v kontextu jiných evropských zemí příliš vysoká a vede k tomu, že někteří lidé nemohou pobírat penzi, i když dosáhli důchodového věku. „Tito lidé často platili odvody do důchodového systému, ale nakonec z něj nic nedostanou. Musí proto žádat o sociální dávky. Stát nakonec peníze stejně vydá, jen z jiné kapsy.“
Důchodový systém je tedy třeba nastavit správně, aby do předdůchodů odcházeli hlavně lidé z fyzicky náročných profesí, které ve vyšším věku již nelze vykonávat. Dřívější odchod do penze by se tak měl dle návrhu MPSV týkat například dělníků v chemických výrobách, svářečů, brusičů či hutníků. Počítat by se do toho měli i lékaři a řidiči záchranné služby, operátoři jejich středisek i záchranáři Horské služby. To Právu potvrdila mluvčí MPSV Eva Davidová s tím, že by mělo jít nejméně o osm až devět tisíc lidí.
S podobným zákonem jako Marian Jurečka už přitom přišla Babišova vláda, konkrétně exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ovšem její verze vycházela z návrhu důchodové komise v čele s Danuší Nerudovou a počítala s tím, že dříve do penze bude moci odejít kolem 430 tisíc lidí. Teď jsou to jednotky tisíc.
Motivace, aby nemuseli k důchodu pracovat
Zjednodušeně řečeno tedy bude platit (pokud zákon projde) snížení věku o 1 rok za každých 10 let v náročném zaměstnání. Těmto lidem se důchod nijak nepokrátí, když do něj odejdou dříve. „Podmínky by přitom neměly být takové, aby lidé byli motivováni odcházet do předdůchodů s tím, že budou dále pracovat a pobírat dva příjmy. Lidé, kteří mohou pracovat i ve vyšším věku, by primárně měli nastupovat do řádných důchodů, a nikoliv do předdůchodů,“ má jasno Křeček.
Na druhou stranu tvrdí, že bychom neměli zakazovat lidem v předdůchodech, aby si hledali pracovní uplatnění. „Například se jim může zlepšit zdravotní stav a pak není žádný důvod, aby nemohli opět pracovat. V těchto případech není na místě předdůchod odebírat.“
2 miliony mohou stačit. Nebo také ne
Otázkou také je, jestli se tedy vůbec dřívější důchod vyplatí. Podle Štěpána Křečka to vždy záleží na standardu, ve kterém chce člověk žít. „Základní standard by měl být dosažitelný i bez úspor. Lidé, kteří si chtějí dopřát nadstandard, si samozřejmě musí našetřit úspory. Například úspory ve výši 2 miliony korun s ročním výnosem 5 procent umožní vyplácet měsíční rentu ve výši cca 13 000 korun po dobu 20 let,“ popisuje.
Velký rozdíl je také mezi důchodci, kteří vlastní či nevlastní nemovitost. Nájemné totiž může "požrat" podstatnou část důchodu. „Ideální je vlastnit více nemovitostí a k důchodu si přilepšit výběrem nájemného. To si mnozí lidé uvědomují, což vysvětluje obrovský zájem Čechů o vlastnictví nemovitostí,“ doplnil hlavní ekonom BHS.
KAM DÁL: Pomáhat pouze Ukrajincům není fér. Nabízíme peníze i bydlení všem stejně zasaženým Čechům.
