„Zasloužíš znásilnit a vyhodit z okna,“ napsala na sociálních sítích Pekarové Adamové 42letá žena ze Železné Rudy. „Měla bys viset. Kulku do hlavy okamžitě. Ať tě znásilní davy migrantů, když je tady tak chceš,“ vyjmenovala sama předsedkyně Sněmovny zprávy, které jí chodí prakticky denně.
Proč právě ona? V životě nedostala nic zadarmo. Gymnázium si prosadila přes odpor otce, který ji chtěl vidět na učňáku. Neuznával intelektuály. Budoucí politička se o sebe musela starat sama. Po škole pak pracovala v sirotčincích v Africe jako dobrovolnice. Viděla opravdovou bídu, takže ví, že v České republice není.
![](https://zivotastyl.cz/sites/default/files/styles/box_image/public/imgs/06/demonstrace_vlada.jpg "Na demonstracích dezinformátoři "bojují" za svobodu slova")
Chlapovi neřeknu, že ho znásilním
Podle politologa Jana Charváta má však Pekarová Adamová jednu „zásadní vadu“. Je to úspěšná žena. „Část životem a poměry nespokojených lidí provokuje ne tím, co říká, ale tím, že vůbec existuje. Je to mladá, hezká a vysoce postavená žena, která nesouzní s jejich názory. Chlapům by tihle lidé nadávali také. Ale ne tolik a tak vulgárně,“ říká odborník na extremismus pro Čtidoma.cz.
U muže podle odborníka není prostor na sexuální narážky. „Když chlapovi řeknu, že ho znásilním, tvrdím o sobě, že jsem gay. To se nenosí. Kdežto když ženě vyhrožujete, že ji znásilníte, tak ukazujete, jaký jste chlapák.“
Bohužel je však tento typ komunikace v části české společnosti zakořeněný. „Když jsem nezávisle na sobě mluvil s několika známými novinářkami a probírali jsme extremismus, tak všechny řekly, že když o tomto tématu píšou, chodí jim šílené maily. Ve stylu ,počkej, my tě znásilníme‘ apod. Když však něco takového napíšu já, lidé mi napíší, že jsem zaplacený pisálek atd. Ale většinou mi vykají a nezažívám hrubé ani sexuální narážky.“
Vybíjejí si frustraci
Podle politologa má mnoho lidí, kteří se uchylují k hrubým, sexuálně laděným urážkám, problém s chápáním vlastní identity. „Tím nemyslím sexuální identity, ale ve smyslu svého místa ve světě. Něco jim chybí, nejsou součástí celku a snaží se na něco hrát. Dělat ze sebe ranaře a drsňáky. Přitom ve skutečnosti nejsou, někteří jsou naopak zbabělci. Iritují je mladé silné ženské, jako je Pekarová Adamová, které jsou vůči nim v opozici. Vybíjejí si frustraci tím, že jim píší nechutné zprávy.“
Případ „Plynárenská“
Jde sice jen o malou část lidí, jsou ale nejvíc vidět a slyšet. Sociální sítě jim dávají pocit anonymity. Alespoň do určité chvíle. Charvát uvádí jasný případ z minulosti – děti z teplické základní školy, která sídlí v ulici Plynárenská a kam chodí převážně romské, arabské a vietnamské děti. „Hodně lidí pod fotku žáků psalo opravdu ošklivé komentáře. A byli hrozně překvapeni, že za nimi přišli novináři a konfrontovali je. Někomu vůbec nedochází, co se reálně děje. Že je někdo může dohledat, když na sítě píší pod svým jménem.“
KAM DÁL: USA se válkou na Ukrajině učí. Jejich střet s Čínou může svět uvrhnout do jaderné katastrofy, říká generál Šedivý.
