Andrej Babiš má zájem o voliče pocházející také z antisystémové scény, potřebuje totiž ve volbách získat co nejvíce hlasů, aby hnutí ANO mohlo, pokud možno, vládnout samo – bez potřeby koaličních partnerů. Babiš sice v únoru prohrál přímý souboj s Petrem Pavlem o to, kdo se stane příští hlavou státu, nicméně to neznamená, že by zahálel ve svých dalších aktivitách.
Hlásíme se i o dezoláty z Václaváku
Sám se rozhodl stáhnout se alespoň částečně do pozadí a volné pole politické působnosti přenechat své pravé ruce Karlu Havlíčkovi, bývalému dvojnásobnému ministrovi. Babiš tak činí mimo jiné proto, aby měl volnější prostor k agitačním výjezdům, a tím i dostatek času na realizaci permanentní kampaně až do roku 2025, kdy se konají další parlamentní volby. Ta se vyplatila i nyní již bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi, který již poměrně dlouho před prezidentskou volbou jezdil za voliči do krajů.
Byť to předseda hnutí ANO nepřizná, i na tuto skupinu, tedy antisystémovou, která sice není velká, ale o to hlasitejší, se chce zaměřit a pracovat s ní. Důkazem, že ji má zájem politicky podchytit a přivést k ANO, je skutečnost, že se Babiš nevymezuje vůči proruským demonstracím na Václavském náměstí a jinde, aby si k této voličské skupině, mezi které patří ultrapravičáci, fanatičtí komunisté či deklasované živly, nezavřel cestu.
Tato „žánrová všehochuť“ má sice blízko k právníkovi a horlivému aktivistovi Jindřichovi Rajchlovi a jeho straně PRO, nicméně ten zdaleka nedisponuje tak velkým finančním a marketingovým zázemím jako Babiš. Ten může výrazněji změkčenou rétorikou, kterou v podstatě řekne totéž, co Rajchl, ale jinou formou, oslovit i voliče z proruských demonstrací.
Babiš chce luxovat i Okamurovy voliče
Babišovi se každopádně hodí, že zmíněná skupina, jakkoliv je ve skutečnosti nevelká, má vyhraněně negativní postoje vůči stávající vládě – stejně jako hnutí ANO. To, že naši proruští spoluobčané útočí na existenční pilíře našeho státu, tj. zakotvení v západoevropských strukturách a NATO, a chtějí měnit i režim k autoritářštějšímu spravování země, šéfovi hnutí ANO nikterak nevadí. Důležitá není „kvalita voličů“, ale – což je přirozené ve vysoce konkurenčním politickém prostředí – zisk potřebných hlasů, tak aby se hnutí ANO po skončení parlamentních voleb ocitlo v co nejkomfortnější pozici.
Z Babišových aktivit tak rozhodně nebude mít radost ani Rajchl, ani předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Oba politikové se budou naopak muset ostřeji vymezit vůči Babišovi. Jinak je možné, že jim předseda hnutí ANO „vyluxuje“ voliče jako v případě ČSSD, která byla v letech 2017–2021 členem menšinové vlády podporované komunisty. Před konáním samotných parlamentních voleb v roce 2025 tak může být na české politické scéně ještě pořádné horko a dají se čekat výživné politické přestřelky mezi Babišem, Okamurou či Rajchlem.
Zdroj: redakce
KAM DÁL: Viktor Orbán, diktát nové doby. Z levicového liberála se stal nacionalistický populista.