Hospodaření Kladna totiž významně zatěžovalo zadlužení z minulých let, kdy si bývalé vedení vzalo úvěry na koofinacování dotačních titulů.
Co vše potřebuje ve městě opravit?
Město výhodně přeúvěrovalo dva nejvýznamnější úvěry z roku 2009 a 2011 v původní souhrnné částce 650 milionů korun. Nyní pokračuje druhým krokem v optimalizaci řízení dluhové zátěže města včetně přípravy podmínek pro další rozvoj a zajištění případného krytí budoucích investic, jako je například výstavba nového autobusového terminálu s podzemním parkovištěm pro sto aut, kontinuální rekonstrukce komunikací, nová střecha zimního stadionu včetně vzduchotechniky, revitalizace centra města a pěší zóny nebo výstavba tolik potřebné haly pro míčové sporty.
První písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel "po meči" a Kladno vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko i právo používat vlastní znak - modrý štít s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě.
Splátky klesly na polovinu
Tím se v posledních dvou letech podařilo snížit splátky za letité dluhy bezmála o polovinu. Oproti 94 milionům uhrazených na splátkách městských úvěrů včetně úroků v roce 2015 uhradí město v letošním roce pouze 59 milionů korun. "Loni jsme se zbavili nevýhodných úvěrů, které si vzalo minulé vedení města. Jen tímto refinancováním jsme ušetřili 30 milionů korun za nerealizované úroky. Pokračujeme ale v krocení dluhů dál, připravili jsme druhé refinancování, kterým dále snížíme výši splátek, současně si ale zajistíme levné peníze na projekty a investice plánované na další roky. Už nyní totiž víme, že například do škol musíme investovat několik desítek milionů korun, stejně jako na opravy komunikací a rozvoj města," tvrdí kladenský primátor Milan Volf.
Volf: Město se nemůže rozvíjet jen z dotací
Kladno je tak podle svého primátora příkladem, že se město nemůže rozvíjet jen podle aktuálně vypsaných dotačních titulů. Minulé vedení města si vzalo jeden z úvěrů zejména na kofinancování projektů spolufinancovaných z dotací, včetně plánované rekonstrukce budovy divadla. Peníze podle Volfa použili bývalí radní jiným způsobem a zůstala jen dluhová zátěž a neplánovaný výdaj 70 z celkových 172 milionů korun z vlastního rozpočtu na opravu historické budovy.
"Doba tvrdých dotací je dávno pryč, proto se soustředíme na vlastní příjmy. Všechny investiční akce jsme hradili z vlastního rozpočtu. Vedle toho se nám podařilo zbavit se nevýhodných úvěrů a umořit dluh o bezmála 200 milionů korun. Rozdíl je zásadní. V roce 2014 muselo město na úrocích původních úvěrů uhradit z rozpočtu 16 milionů korun, letos výše úroků z úvěrů nedosáhne ani třímilionové hranice," uvedl Milan Volf.
Kladno půjčky sloučilo do jedné
Náměstek pro finance Přemysl Mužík k tomu uvedl, že s ohledem na dobré podmínky finančního trhu a zároveň budoucí nutné investice, které bude muset město pro svůj rozvoj realizovat, bylo rozhodnuto o vypracování nové pobídky největším českým bankám na znovurefinancování stávajícího úvěru a zároveň otevření úvěrového rámce ve výši 450 milionů korun. "Sloučení těchto dvou věcí se nám velmi vyplatilo, oslovené banky se spojily a připravily městu v tzv. klubovém financování bezkonkurenční nabídku," vysvětlil náměstek primátora Mužík.
Čerpání úvěru se rozloží do tří let
Aktuálně přijímaný úvěrový rámec díky zvolenému způsobu financování neznamená nové či dokonce větší finanční zatížení města proti současnosti. Čerpání úvěrového rámce bude rozložené do tří let, o konkrétních částkách musí vždy rozhodnout zastupitelé města, a to z větší části ti budoucí. Případné čerpání úvěrového rámce, jestliže o něm takto rozhodne kladenské zastupitelstvo, bude možné v letech 2018, 2019 a 2020. "Samozřejmě platí, že pokud by všechny budoucí investice města mohly být financovány pouze z vlastních příjmů, úvěrový rámec by bez jakýchkoliv sankcí či úroků zůstal nečerpaný," upřesnil Přemysl Mužík.
