Pád eura předpovídal už před více jak deseti lety nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 tenkrát uvedl, že pokud euro padne, čeká nás boj o přežití. Krugman se spletl. Následovalo ještě několik podobných proroctví, měna se však vždy otřepala a fungovala dál. „Tehdy to Krugman přičítal ekonomické krizi a možnému bankrotu Řecka. Podcenil ale snahu Evropanů euro jako společnou měnu udržet,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz europoslanec Tomáš Zdechovský.
Přijetí eura by Česku pomohlo
Dnes se však Evropa potýká s další, zřejmě ještě větší krizí, než byla ta "řecká". „Spousta zemí se kvůli covidu a především rostoucím cenám energií musela zadlužit, což pro evropskou ekonomiku není dobré. Itálie a další země mají obří dluhy, které nyní ještě nabobtnávají,“ vypočítává místopředseda KDU-ČSL.
Ve společnou měnu přesto stále věří. Podle něj se k eurozóně přidají další státy, třeba ty nově příchozí. „Dobrým příkladem je Chorvatsko, které se rozhodlo zavést od ledna euro. Poslední dva roky nám dali v EU velmi zabrat, ale Evropa je nejbohatší a nejvyspělejší kontinent a z každé krize vyjde silnější. Přijetí eura by České republice ekonomicky pomohlo, proto doufám, že příští vláda bude k tomuto cíli směřovat.” Podle vládnoucí koalice to ale není na pořadu dne, jak před časem potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Zadání není eurozónu rozbíjet
Scénáře, co dělat, pokud by euro padlo, však existují. A nejde jen o nějaké cáry papíru, které někdo načmáral za dva večery. Například v Nizozemsku mají tajný plán, který s krachem měny počítá. Informaci před pár dny zveřejnilo nizozemské ministerstvo financí. „Pád eura mi v danou chvíli nepřipadá politicky reálný. Faktem je, že 70 % obyvatel eurozóny společnou měnu podporuje. Takže jakkoli lze očekávat nějaké makroekonomické šoky, je to spíše technický problém pro Evropskou centrální banku. Nikoli zadání pro politiky eurozónu rozbíjet,“ říká pro Čtidoma.cz pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Podle něj si z hlediska makroekonomických údajů ekonomika eurozóny vede objektivně lépe než ekonomika okolních států, které tuto měnu nemají. „Inflace, úrokové sazby státních dluhopisů, úrokové sazby pro úvěry a další. To vše vychází lépe než v neeurových státech. Můžeme se bavit proč, jednoduchá odpověď asi je velikost eurozóny, která jí umožňuje v tomto poměřování sil uspět.“
Proč mít euro?
K čemu je vlastně společná evropská měna dobrá? Potřebujeme ji? Podle Peksy jednoznačně. „Sestavit rozpočet libovolného mezinárodního projektu se stává obtížně řešitelným, pokud vůči sobě náklady v jednotlivých státech náhodně poskakují v důsledku pohybů kurzu. Chápou to státy, chápou to firmy, chápe to rodina, která jede do zahraničí na dovolenou. Bez nadsázky se dá říct, že i kdyby euro dnes skončilo, zítra někdo začne připravovat podobný projekt, protože to prostě lidem ulehčuje život.“
Česko je v mnoha ohledech evropskou výjimkou, protože je tu oficiální podpora pro zavedení eura ze strany veřejnosti relativně nízká. Zároveň se česká ekonomika sama potichu euroizuje. „Firmy hospodaří v €, spotřebitelé si berou v € úvěry, ceníky nemovitostí se vytvářejí v € a na koruny se pouze přepočítávají,“ uvažuje Peksa.
Fakticky to znamená, že Česko v eurozóně de facto je - pouze se hospodářská politika kontinentu rozhoduje "o nás bez nás". „Ale vyčítat to můžeme pouze sami sobě, je to pouze politické rozhodnutí českého konzervativního mainstreamu, který se dobrovolně vzdává možnosti ovlivnit směřování země,“ doplnil pro Čtidoma.cz Peksa.
KAM DÁL: Izolace Ruska se nekoná, Putin může dál financovat válku na Ukrajině. Západ nemá skutečné lídry.
