Hamáčkova cesta do Moskvy připomíná tragický příběh Dubčeka. Prosit Rusko o pomoc se Čechům nevyplácí

Jan Hamáček se po sjezdu ČSSD rozhodl otočit kormidlo zahraniční politiky na východ
 

Po dalším siláckém vystoupení vicepremiéra vlády Jana Hamáčka se nabízí zajímavá paralela. Znovuzvolený předseda ČSSD už si balí kufry do Moskvy, aby vyjednal podmínky nákupu vakcíny Sputnik V. Prozatímní šéf české diplomacie stále zdůrazňuje, že pro její nákup vyžaduje schválení evropské lékové agentury (EMA). Ta má evidentně čas do pondělí, protože právě v ten den se Česká republika ve své zahraniční politice definitivně obrátí na východ. Jak už ukázala minulost, určitě to není nápad. 

/KOMENTÁŘ/ Jan Hamáček má za s sebou politicky bohatý týden. Obhájení postu předsedy ČSSD, odstřel prozápadního ministra zahraničí Tomáše Petříčka, dohady s ministrem Zaorálkem o tom, jakému rezortu bude vlastně šéfovat. Dále také žonglování se jmény jeho nástupců, zdravotní kolaps a teď cestu do Moskvy. Sociální demokracie zvolila do parlamentních voleb zajímavou taktiku, která pravděpodobně obkresluje předem připravený plán politiky Pražského hradu. 

Loajalita Miloše Zemana se v této chvíli rovná loajalitě a otevřenosti vůči Rusku, o čemž svědčí třeba nově zvolený náměstek ministerstva zahraničí Pavel Jaroš. Muž, jehož pověst je pochybná i mezi samotnými sociálními demokraty, prokazuje zásadní a zneklidňující obrat zahraniční politiky České republiky. Vrcholem podle všeho bude návštěva Hamáčka v Moskvě. Žádat o pomoc v Rusku se však Česku historicky nevyplácí. 

Dubček a Kriegel

Historie totiž slouží také k tomu, aby se společnost poučila ze svých vlastních chyb. Současná politická reprezentace neskrývaně otevírá dveře ruskému vlivu a plánovaná cesta do Ruska významně připomíná jednu z nejsmutnějších epizod našich dějin. 

Když uvolněné období pražského jara v roce 1968 ukončily tanky Vojsk varšavské smlouvy na území Československa, odletěla nuceně delegace v čele s Alexandrem Dubčekem do Moskvy. Jednání s Brežněvem u kulatého stolu skončilo ponížením a prohrou reformní politiky KSČ. Jediný, kdo tzv. moskevský protokol nepodepsal, byl František Kriegel. Dokument, který znamenal popření socialismu s lidskou tváří, obsahoval i tragikomický bod o přijetí bratrské pomoci SSSR. 

V současné hybridní válce, kterou Ruská federace otevřeně využívá k destabilizaci prozápadních a demokratických hodnot, může být východní kurz pro Českou republiku zcela fatální. Je jasné, že Prahou neprojíždějí tanky a demokratický ústavní systém stále zaručuje chod země v únosných poměrech, ale podobné diplomatické cesty jen ukazují, jakým směrem se současná politická garnitura rozhodla nasměrovat budoucnost. Doufejme proto, že rozhodnutí Jana Hamáčka o vyjednávání podmínek nákupu Sputnik V v Moskvě nebude s časovým odstupem další zásadní chybou v historickém příběhu našeho národa. 

KAM DÁL: Učitelka Jiřího Ovčáčka píše prezidentovi. Byl to můj nejméně bystrý žák, zmiňuje v otevřeném dopise