Zavedením cel na dovoz evropských aut v případě, že se USA nepodaří dosáhnout obchodní dohody s Evropskou unií, v minulosti opakovaně hrozil americký prezident Donald Trump. Loni v květnu uvedl, že uvažuje o uvalení cla až 25 procent. Trump ale poté podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera slíbil, že zatím nebude dodatečná cla na evropské automobily zavádět.
Nejprudší pokles od krize
Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová se shodli, že obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, ale i hrozící obchodní spor USA s Evropou a dalšími průmyslovými zeměmi, mohou zpomalit ekonomický růst. V této souvislosti zmiňují Českou republiku, která by byla v EU čtvrtou nejvíce zasaženou zemí.
Podle nejnovější analýzy centra pro automobilový výzkum na univerzitě Duisburg-Essen celosvětový odbyt nových aut by se mohl v letošním roce snížit o více než pět procent na 79,5 milionu. To by představovalo nejprudší pokles od globální finanční krize z roku 2008. Podle šéfa centra Ferdinanda Dudenhöffera je hlavní příčinou krize obchodní politika prezidenta Trumpa, která zahrnuje mimo jiné celní válku s Čínou.
Česko, čtvrtá nejspostiženější země
Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeně Petzl upozornil, že největším obchodním partnerem Česka je Německo, kam se exportují díly za zhruba 185 miliard korun, což odpovídá zhruba 20 procentům exportu v automobilovém průmyslu. "Tyto díly pak většinou končí v německých vozech, které jsou - zejména v prémiové kategorii - hlavním exportním artiklem Německa do USA, přičemž USA jsou pro Německo největším obchodním partnerem. Potenciálně je tedy ohrožena až pětina českého exportu v našem odvětví a odhadem až 25 000 pracovních míst," vysvětlil.
Marek dodal, že Česko by bylo čtvrtou nejvíce postiženou evropskou zemí po Německu, Švédsku a Slovensku. "Přestože se z Česka od USA automobily téměř nevyváží, na rozdíl od Slovenska, ztráty prostřednictvím poklesu subdodávek dílů do automobilek v ostatních evropských zemích by dosáhly zhruba 0,1 procenta HDP ročně, podobně jako na Slovensku. Na úrovni tržeb to znamená pokles zhruba o 12 miliard ročně. Taková by byla pro Česko cena Trumpovy obchodní války s Evropou," uvedl.
Obchodní válka je prý nepravděpodobná
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že negativní dopad zavedení cel by se projevil zejména přes nepřímé vlivy spojené se zpomalením německé ekonomiky. "Tarify by totiž zasáhly německé výrobce automobilů, pro které řada tuzemských výrobců dodává potřebné komponenty. Přesné dopady však s velkou jistotou odhadnout nelze, protože není jasné, jak moc by se snížila poptávka po evropských automobilech v USA. Obvykle se totiž jedná o luxusní automobily, kde pokles poptávky na růst cen může být nižší," měl jasno. Řada odhadů ovšem podle něj odhaduje dopad v regionu od několika desetin až jedno procento HDP.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň považuje obchodní válku USA a Evropy za nepravděpodobnou. Jde podle něj jen o vyjednávací taktiku. Pokud by k ní ale nakonec došlo, mělo by to podle něj i pozitivní efekty. "Dlouhodobějším pozitivním efektem automobilové obchodní války pro ČR by mohla být větší diversifikace naší ekonomiky, a tím pádem lepší připravenost na téměř nevyhnutelnou dobu, kdy již v budoucnosti automobilový průmysl nebude vládnout Evropě," uvedl.
