Podle odhadu společnosti Deloitte by letos česká ekonomika mohla klesnout až o deset procent. V reálu by to znamenalo rapidní zvyšování nezaměstnanosti, dovoz, vývoz i průmyslová výroba v takovém případně klesne o dvouciferné číslo. Navíc spousta zakázek se od živnostníků a malých firem přesune k velkým firmám.
Vláda navíc chystá pravidla, která umožní ČNB odkup státních pohledávek, což může rozpoutat inflaci a znehodnotit tak úspory. Přitom ještě na začátku letošního roku se počítalo s tím, že ekonomika o dvě procenta poroste. OSVČ žijí v podstatě jen z toho, co si sami vydělají. V případě problémů je cítí mezi prvními. Co tedy stát vymyslel, aby jim pomohl?
Úvěry a hypotéky
Většina tuzemských bank (na aktuální stav se však pro jistotu vždy ptejte u své banky) rozhodla, že vzhledem ke stávající situaci svým klientům umožní na tři měsíce odložit splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték. Malí a střední podnikatelé, kteří utrpěli ztráty, budou moci využít bezúročný úvěr z programu COVID II (první kolo bylo uzavřeno 3. dubna, nyní se vyhodnocují žádosti ve výši 19 miliard. Další kolo bude vyhlášeno dle rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu, zřejmě se tak stane 20. dubna). K dispozici by měl být i COVID III (ten pouze pro pražské firmy). Záruku dává Českomoravská záruční a rozvojová banka, tam také půjde o bezúročný úvěr žádat, v případě COVID III pak zde. O úvěr bude možné požádat také u většiny komerčních bank, s nimiž jsou nyní podepisovány smlouvy. Podle ministra průmyslu a obchodu Havlíčka se tak stane „v nejbližší době“. Půjčky z tohoto programu nebudou limitovány žádnou minimální hranicí (u COVID 1 to bylo 500 tisíc a ti nejmenší živnostníci tedy měli smůlu). V praxi to tedy bude znamenat, že bude možné půjčit si třeba jen třicet nebo padesát tisíc korun. Půjčky budou splatné s ročním nebo dvouletým odkladem.
Náhrada škody jen někomu a nedostatečná
Vláda se nově zodpovědnosti za omezení, které nařídila, částečně vyhýbá. Schválila program kurzarbeitu pro firmy, na které dopadla opatření kvůli šíření koronaviru. Zaměstnavatelé mají nárok na příspěvky na mzdy ve výši 80, a to do výše 39 000 korun, zažádat o ně musí prostřednictvím elektronického formuláře. Podmínkou pro získání příspěvku pak není rychlost, ale správnost. Stát poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, ale jen (!) do 39 000 korun. U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29 000 korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy. Více v přehledu "jsem zaměstnanec" zde.
Pokud jde o OSVČ, vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25 tisíc korun, o původně deklarovaných 15 tisících každý měsíc po dobu šesti měsíců z úst ministryně financí Aleny Schillerové už se nejedná, tento návrh je "zapomenut". Na podporu za období od 12. března do konce dubna dosáhnout všichni OSVČ na hlavní i vedlejší poměr, pokud nejsou zaměstnáni, bez ohledu na výši nebo pokles příjmu v roce 2019. Nárok budou mít i pracující studenti. Na návrh opozice můžete žádat i mailem.
- OSVČ, kteří vykonávají svou činnost jako hlavní
- OSVČ, kteří vykonávají svou činnost jako vedlejší. Jde o invalidní a starobní důchodce, podnikatele na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pečující o postiženou osobu
- Studenti do 26 let
- OSVČ, kteří pobírá ošetřovné
- OSVČ, kteří pracují navíc na DPP nebo DPČ
- OSVČ jako zaměstnavatelé
- OSVČ, kteří doloží čestné prohlášení se splněnými podmínkami
O finance mohou žádat lidé, kteří byli aktivní ke dni 12. března 2020. Nebo ti, jejichž činnost byla přerušena kdykoliv po 31. srpnu 2019 (sezonní podnikání). Ti, co si tak založili živnost po 12. březnu, nárok nemají. Žádat je možné od 15. dubna na příslušném finančním úřadě přes daňový portál, najdete zde. O podporu naopak nemohou žádat zaměstnanci, kteří mají OSVČ jako vedlejší poměr. Pro ty je připraven vládní program Antivirus, který nastavilo ministerstvo práce (manuál, jak žádat a další informace najdete zde). Příspěvek nebude podléhat zdanění.
Daně
Možnost odkladu podání daně fyzických a právnických osob o tři měsíce byl jeden z prvních kroků, který vláda udělala. K posunutí samotného data by bylo potřeba změnit zákon, ovšem ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že zodpovědné úřady prominou sankce za pozdní podání. V praxi to znamená, že nejzazší termín k podání je 1. července. Není třeba prokazovat důvody pozdního podání.
Zdravotní a sociální pojištění
Přehled příjmů a výdajů pro zdravotní pojišťovnu je možné podat až do 3. srpna 2020. Stejně tak se odkládá účtování případného penále za dlužné pojistné. Dále OSVČ nemusí od března do srpna platit zálohy na zdravotní (2 352 Kč) a sociální (2 544 Kč) pojištění. Znovu není třeba o cokoli žádat, děje se tak automaticky plošně.
Ošetřovné
V původním návrhu chybělo ošetřovné pro OSVČ, což vláda naštěstí napravila. Platí pro rodiče s dětmi do 13 let, kteří jsou OSVČ na hlavní činnost a se svým potomkem museli zůstat doma. Dostanou zhruba 13 tisíc měsíčně čistého (424 Kč za kalendářní den včetně sobot a nedělí), žádost je třeba podat na příslušném živnostenském úřadě.
Změny v EET
Dlouho to vypadalo, že se tak nestane, nakonec se však náběh 3. a 4. vlny EET odkládá. Navíc se plošně a bez nutnosti o to žádat pozastavuje povinnost evidovat tržby po dobu stavu nouze a následující tři měsíce po jeho skončení. Nikdo tak nemůže být kontrolován. Noví podnikatelé nemusejí na finanční úřady pro registrace, těm stávajícím odpadá povinná aktualizace certifikátu.
Pomoc měst
Některá města se pomalu, ale jistě rozhoupávají a připravují vlastní programy pro OSVČ, kteří u nich podnikají. Například v Ostravě už přišli s nabídkou ve formě odložení splatnosti nájmu, případně odpuštění nájmu, rychlou finanční pomocí 20 tisíc korun i dotačním programem do 100 tisíc korun. Je jisté, že nejsou v této činnosti jediní. Sledujte tedy webové stránky svého města.
KAM DÁL: Koronavirus u nás a v úspěšných zemích: Na západ od nás firmy už dostaly peníze, s pomocí tam jsou napřed.
