Tehdy se samozřejmě cena, která hodnotila něco tak subjektivního a těžko exaktně definovatelného, jako je krása ženy, nejmenovala Miss, ale Ideální dívka Čech. Už z názvu vyplývá, že posuzovatelé si v tehdejší době byli ošemetnosti hodnocení krásy moc dobře vědomi.
Úplně první ideální dívkou tak byla zvolena Růžena Brožová. Psal se rok 1910. Její kouzlo však neučarovalo jen na domácí půdě, ale naopak si získala obdiv v kolébce umění a módy. Paříž tleskala mladé dívce z Čech a nutno dodat, že jejich představa o naší zemi byla v té době více než pochybná.
Víc než hezká
Růžena Brožová pocházela z Brna a už od dětství využívala naplno svůj herecký talent. Hrála totiž v kočovné společnosti svého otce. Zásadní průlom v jejím životě způsobil inzerát, který našel právě její otec. Byla totiž vyhlášena soutěž o nejkrásnější dívku z Čech. Otec zaslal na patřičné místo její fotografii a začal se psát pohádkový příběh.
Samotnou soutěž Ideální dívka Čech vymysleli dva bratři, kteří podnikali ve Francii a zároveň byli velkými vlastenci. Na francouzské půdě tak chtěli světu předvést krásu, kterou oplývají české dívky. Není tak překvapením, že jedním z porotců, který vybíral ideální dívku, byl ve Francii velmi úspěšný malíř Alfons Mucha.
První kolo se tedy odehrálo skrze fotografie. Když porota Růženu vybrala, byla pozvána do nádražní restaurace v Brně, kde se jejich dojem soudců „krásy“ potvrdil na živo. Doba však vyznávala zcela jiné hodnoty, které ovlivnily výběr právě této – dle jejich slov – slovanské krasavice. Poněkud boubelatější postava, světlá pleť, krásný obličej, ladnost a přirozená elegance – tím vším zabodovala jako Ideální dívka Čech. Teď však musela okouzlit i Paříž.
Holka ze země kočovníků
O tom, že Paříž měla poněkud podivné představy o životě v naší kotlině, přesně vypráví text, kterým hodnotí Růženu Brožové prestižní list Le Figaro.
„Královna krásy z Čech, ze země le Bohéme, která je romanticky ztotožňována s představou divoké, méně civilizované země, jejíž obyvatelé žijí svobodným kočovným životem, včera přijela do Paříže. Nedorazila ale v zeleném komediantském voze s oranžovými okenicemi, žádný vousatý stařec nedržel za uzdu hubenou herku. Je krásná jako Pařížanka.“
Nic naplat, že se na jejím výběru podílel Alfons Mucha, který tak zásadně ovlivnil secesní umění Paříže. Růžena přijela v krásném moravském lidovém kroji s šerpou a českým lvem. Od počátku byla celá tato akce vnímána čistě vlastenecky. Organizátoři soutěže dokonce žádali pražský magistrát o finanční příspěvek k výrobě odpovídající róby, ale měli smůlu. O to víc se podpořila vlastenecká motivace všech zúčastněných.
Zvědavá Paříž
Celá pařížská soutěž krásy byla strukturovaná tak, že se o přízeň poroty ucházely kandidátky z jednotlivých pařížských čtvrtí a jako takový osvěžující prvek měla vždy působit dívka z jiné země. Když se Růžena Brožová s vlasteneckou výpravou blížila k Paříži, byl o ni obrovský zájem. Několik lidí se shromáždilo na nádraží ve Štrasburku, aby při zastávce na cestě do Paříže zahlédli dívku z exotického kraje východní Evropy.
V samotné Paříži na ni čekal dokonce dav dvou tisíc zvědavců. Růžena natolik okouzlila hlavní město Francie, že v konkurenci francouzské krásy zvítězila. Za deset dní v Paříži byla bohatě obdarována. Pochlubit se následně mohla briliantovým náramkem a několik mužů ji požádalo o ruku.
Za těch několik dní si Růžena vydělala velké množství peněz, ale zůstala skromná. Vdala se v Čechách za vojáka Antonína Opravila a cesta do Paříže pro ni zůstala největším zážitkem jejího života. Zemřela téměř zapomenuta v roce 1974 ve věku 84 let.
Zdroje: redakce, Česká televize, expresfm.cz
KAM DÁL: Bývalá Miss Švantnerová pobláznila Italy. Při procházce Milánem ukázala nahé tělo.
