Je to paradox, ale České republice se tragédie způsobené ze strany muslimských extrémistů naštěstí vyhýbají. Lidé jsou však přesto ve svých názorech na aktuální migrační krizi velmi tvrdí, protože jejich strach je často přiživován na politickou objednávku.
O to zvláštnější je, že zatím jediný uskutečněný teroristický útok má na svědomí český důchodce. Ten díky všem svatým zůstal bez obětí a pomatený Jaromír Blada si dnes zaslouženě odpykává čtyři roky natvrdo. Podobné případy se však čas od času odehrály v socialistickém Československu. 10. července dokonce proběhl ten nejbrutálnější z nich. Na svědomí ho měla mladá dívka…
Únos autobusu
Většina případů, které bychom mohli vnímat jako teroristické útoky, byly v realitě spíše radikálním pokusem o únik na západ. Podobnou taktiku zvolila trojice bratranců z Litoměřicka. Milan, Robert a Václav Barešovi 23. května 1978 unesli školní autobus plný rukojmích. Ozbrojení muži pod výhružkou smrti donutili řidiče, aby cestu školního výletu místo do NDR nasměroval autobus k hranicím NSR.
Úřady však nevyslyšely jejich ultimáta, takže svoje výhružky potvrdily několika výstřely do střechy autobusu. Nešťastnou náhodou odražená kulka zranila jednu ze studentek. Tu nakonec společně s dalšími 39 rukojmími propustili na hranicích, kde uvěřili, že se jim otevřou hranice. To se však nestalo a autobus byl zastaven hřeby a obrněným transportérem.
Při následné přestřelce byl smrtelně zraněn Milan Bareš a řidič autobusu Jan Novák. Robert a Václa Bareš byli vážně raněni. V následném soudním procesu byl Robert popraven a Václav Bareš odsouzen k 25 letům vězení.
Únosy letadla
Rovnou tři únosy letadla, které mířily do NSR, se v Československu odehrály během 70. let. 8. června 1972 na pravidelné lince Mariánské Lázně - Praha - Bratislava - Lučenec společnosti Slov Air se skupina únosců vedená Lubomírem Adamicem zmocnila malého letounu. Během letu byl zastřelen kapitán Mičica. Druhý pilot byl nucen přistát na letišti ve Weidenu.
Celý případ byl ideologicky překroucen v jednom z dílů seriálu Major Zeman. Díl pod názvem Mimikry se stal propagandistickou nabídkou, která se neodmítá. Celou skupinu deseti mladých uprchlíků ve věku od 18 do 23 let spojovala záliba v undegroundové kultuře. Plán, který skončil tragicky, nezvládl v německém vězení sám Lubomír Adamec, který spáchal sebevraždu.
Emigrace byla hlavní motivací i v druhém případu nasilného únosu letadla. Při něm byl postřelen druhý pilot a letadlo bylo donuceno přistát v Norimberku. Karel Doležal a Antonín Lerch měli kriminální minulost a jejich únik nakonec skončil místo života ve svobodném režimu ve vězení na sedm let.
O šest let později se uskutečnil poslední únos letadla, který můžeme pokládat za teroristický útok. Josef Katrinčák a Radomír Šebesta se pokusili emigrovat za pomoci uneseného letounu Iljušin II-18, který donutili i s 35 cestujícími a šestičlenou posádkou přistát na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem.
Olga Hepnarová
V roce 1973 v normalizačním Československu se tento čin zdál být jako zjevení z jiného světa. Olga Hepnarová s ukradeným nákladním automobilem vjíždí na tramvajovou zastávku v tehdejší ulici Obránců míru (dnešní ulice Milady Horákové), kde stojí hlouček lidí, aby se pomstila společnosti vraždou osmi nevinných.
Před 46 lety tak byl uskutečněn pravděpodobně nejtragičtější teroristický útok na našem území. Kdyby však Olga Hepnarová naplnila původní plán, mohlo být ještě hůř. Jeden z jejích scénářů pracoval s variantou, že s automatickou zbraní bude střílet na Václavském náměstí.
