Po obsazení Československa nacistickým Německem v březnu 1939 byla česká společnost konfrontována s těžkými podmínkami okupace. Nové nacistické úřady se snažily dosáhnout úplného politického i ekonomického ovládnutí země, a tak byla omezena svoboda tisku, zrušeny politické strany, deportováni a perzekvováni židé a pronásledováni političtí odpůrci. Pro obyvatelstvo to znamenalo strádání, nedostatek základních potravin a ztrátu lidských práv.
V reakci na různé společenské problémy, které vznikly v důsledku války, jako byl nedostatek potravin, ekonomické potíže a obavy o veřejný pořádek, přistoupili nacisté k omezení prodeje a konzumace alkoholu. Dne 25. října 1939 byl vydán zákon, kterým byla zakázána výstavba nových hostinců i prodejen alkoholu. Problémem byl i nedostatek surovin na výrobu alkoholu, což vedlo k četným padělkům a nedostatečné kvalitě dostupného alkoholu.
Účely prohibice
Důvody, které vedly nacisty k zavedení prohibice, byly různé:
- Omezení opozice: Zákaz alkoholu měl potlačit odpor a aktivitu protinacistických skupin a jednotlivců, kteří se mohli shromažďovat a diskutovat v hostincích.
- Kontrola zdrojů: Nacisté chtěli mít kontrolu nad veškerými dostupnými surovinami, a to zahrnovalo i suroviny pro výrobu alkoholu.
- Zvýšení produktivity: Omezením konzumace alkoholu chtěli nacisté zvýšit pracovní výkon pracovníků, kteří byli zapojeni do války.
- Omezení veřejných nepokojů: Nacisté měli obavy z potenciálních nepokojů a rozvratu ve společnosti, a to zejména v době, kdy byly snižována životní úroveň. Tehdy totiž nejvíce rostla nespokojenost mezi obyvatelstvem.
Dopady prohibice na společnost
Omezení prodeje a konzumace alkoholu mělo na českou společnost smíšené dopady. Na jedné straně vedlo k nedostatku zábavy a sociálních setkání, což mohlo vyvolat frustrace a nespokojenost mezi obyvatelstvem. Na druhé straně měla prohibice některé pozitivní dopady, jako bylo snížení problémů spojených s alkoholismem a omezení kriminality spojené s podvodnou výrobou a distribucí alkoholu. Je jasné, že Petr Kučera a Bára si skleničku při romantické večeři dají možná už jen tajně. A jak to bude s barem a restaurací, která je součástí obchodního domu?
S koncem druhé světové války v roce 1945 byla prohibice zrušena a opět byla obnovena normální distribuce alkoholu. V průběhu války se však ve společnosti vytvořily nové návyky a postoje, a proto úplný návrat k předválečným zvyklostem nebyl vždy snadný.
Metanolová aféra v Česku
Případ prohibice známe i z nedávné historie. V létě a na podzim roku 2012 začala v České republice a Polsku série otrav alkoholem, které způsobil alkohol kontaminovaný metanolem – jedovatou látkou, která může způsobit závažné zdravotní problémy, včetně ztráty zraku, poškození centrálního nervového systému a v extrémních případech i smrt. Do ledna následujícího roku zemřelo 48 občanů České republiky, tři občané Polska a další desítky lidí byly v nemocnici nebo utrpěly trvalé poškození zraku. I po hlavní vlně otrav se stále objevovaly nové oběti.
Kvůli kauze platila přes rok v Česku prohibice. Vláda tehdy zakázala prodej lihovin s obsahem alkoholu nad 20 procent. Ti, co přežili, měli nejen potíže se zrakem, ale také se u nich objevilo poškození mozku a s tím spojené problémy s chůzí a rovnováhou. Zhoršila se jim paměť, soustředění. U některých se projevila změna osobnosti. Každý pátý, který aféru přežil, zemřel do pěti let, a to nejčastěji na rakovinu.
Doživotní tresty si ve vězení odpykává Tomáš Křepela a Rudolf Fian, většina prodejců je už podmínečně propuštěna. Dodnes jde o jeden z nejrozsáhlejších zločinů u nás.
Zdroj: iDNES.cz, theworldwar.org, aei.org
KAM DÁL: Útěkem Pabla Escobara z vězení začal vzestup i strmý pád kokainového krále.
