Jedna z největších nacistických zrůd Rudolf Höss. Velitele Osvětimi zradila manželka

Dcera Rudolfa Hösse nikdy nepřipustila, že by se její otec podílel na tak šílených zvěrstvech, jako bylo vyvražďování vězňů v Osvětimi
Zobrazit fotogalerii (1)
  |   zajímavost

Měl být knězem, ale místo toho se stal velitelem Osvětimi. Ve funkci vedoucího koncentračního tábora se z Rudolfa Hösse stal v podstatě největší kat tehdejší doby. Muž, co byl od dětství veden k tomu, aby vždy uposlechl rozkazy, se před norimberským tribunálem rozmluvil tak, až z toho byli všichni v šoku.

Několik desítek let už uplynulo, ale trauma z ničivé a brutální druhé světové války zůstává. Jedna z nejsmutnějších a nejděsivějších kapitol se psala v koncentračních táborech, kde se věznění v nelidských podmínkách proměnilo v „továrnu na smrt”.

Jedním z vysoce zodpovědných za jeden z největších zločinů proti lidskosti byl také Rudolf Höss. Velitel tábora v Osvětimi. Jak dlouho se ukrýval před spravedlností a proč svojí výpovědí tak šokoval svět? 

Měl být kněz

Cesty Páně umí být nevyzpytatelné. Chtělo by se parafrázovat známou větu, která většinou zazní při mši v kostele. Rudolf Höss byl od svého mládí veden svým otcem, který z něj chtěl mít kněze, k hluboké víře. Tvrdá katolická víra mladého Hösse pravděpodobně drsně poznamenala, ale zároveň vycvičila v příběhu, který ho měl ještě čekat.

Höss se přirozeně otcově přání bránil a vydal se na cestu spojenou s válkou. Nejdříve sloužil jako dobrovolník v nemocnici za první světové války, následně – rok po otcově smrti – se stal dragounem 21. pluku. Bojoval tak v Turecku, Iráku a Palestině. Sirotkem se stal v šestnácti letech, v době, kdy byl na frontě.

Pozůstalá rodina očekávala, že se Rudolf stane knězem, její členové si veškerý majetek mezi sebou rozebrali. To mladého sirotka po návratu z bojiště nepotěšilo. V otcově poslední vůli bylo dokonce jasně napsáno, že peníze z dědictví může dostat jen v případě, že se stane duchovním. Höss tak dal katolickému Bohu sbohem a vrátil se na již vyšlapanou dráhu v polovojenské organizaci Freikorps.

Koncentrační tábory

Hned po roce v polovojenském oddílu se stěhoval do cely. Zabil německého učitele Waltera Kadowa a šel na deset let do vězení. Odtud ho vysvobodila amnestie, takže si odseděl jen šest let.

V té době byl již členem NSDAP a po propuštění vsadil na jednu kartu. Ta se jmenovala Svaz Artamanů, kde se seznámil se svojí manželkou Hedwigou a hlavně Heinrichem Himmlerem. Ten totiž hrál v jeho životě zásadní roli.

Později ho protlačil do SS a díky němu také od roku 1934 pracoval jako dozorce v koncentračním táboře v Dachau. O čtyři roky později byl povýšen na pozici velitele v táboře Sachsenhausen. Himmler si však Hösse vážil natolik, že mu o dva roky později zadal nový úkol. Být velitelem nově budovaného tábora Osvětim.

Vyhlazovací tábor

Jeho úkol byl jasný. Osvětim měla být původně pro politické vězně, ale pod vedením Rudolfa Hösse se měla změnit ve vyhlazovací tábor. Stál u realizace plynových komor a krematorií. Tuto funkci zastával až do roku 1943 a následně se stal vedoucím odboru na inspekci koncentračních táborů, kterou vykonával až do konce války. Do Osvětimi se však vrátil, když byla spuštěna takzvaná Akce Höss.

Tehdy mělo být v plynových komorách vyvražděno 400 tisíc maďarských Židů. Sám Höss byl organizátorem, ale nebylo mu dokázáno, že by sám vlastní rukou někoho zavraždil, což v žádném případě není omluva pro zvěrstva, která má na svědomí.

Rok pracoval na farmě

Když skončila válka a koncentrační tábory se postupně osvobozovaly, Rudolf Höss i s rodinou uprchl a inkognito pracoval jako dělník na farmě. Takto se mu dařilo být mimo pozornost celý rok – až do chvíle, kdy ho zradila manželka. Ta byla odhalena a pod hrozbou vězení a ublížení na zdraví jejímu synovi prozradila, kde se Höss schovává. 11. března byl lapen Brity a identifikován byl díky snubnímu prstenu.

Před tribunálem v Norimberku

Když Rudolf Höss stál před norimberským tribunálem, všechny přítomné i po necelém roce od konce války zcela šokoval. Zcela bez emocí a s chladnou tváří se pustil do popisu postupu jednoho z největších zločinů dějin lidstva:

„Samotné usmrcování trvalo nejkratší dobu. Za půl hodiny jsme mohli vyřídit 2 000 lidí, ale spalování trvalo strašně dlouho. Zabíjení bylo lehké, nebylo třeba ani stráží, aby je nahnali do komor. Šli tam dobrovolně, protože si mysleli, že se jdou sprchovat; místo vody jsme pak pustili jedovatý plyn. To všechno šlo velmi rychle.“

Rudolf Höss byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Stalo se tak 16. dubna 1947 na šibenici v Osvětimi, která stála jen nedaleko místa, kde svým rozkazem zavraždil miliony lidí. Jeho jméno je tak spojeno s tím, co už se – doufejme – nikdy nebude opakovat.

Zdroje: auschwitz.com, dailymail.co.uk, britannica.com, bbc.com

KAM DÁL: Neuvěřitelný příběh amerického letce Alana Mageeho: Přežil volný pád z letadla a zachránili ho nacisté.