I když byl Johnny opravdu neobyčejné dítě, měl se čile k světu a “chodit” se naučil dříve než jeho běžně stavěné dvojče. Pohyboval se samozřejmě po rukou, a protože nic jiného nepoznal, stal se takový pohyb jeho přirozeností. Od narození samozřejmě poutal pozornost všech lidí, kteří ho spatřili, ale ten největší zájem o jeho podivnou osobnost měl teprve přijít.
Žádný šikanovaný nebožák
Jak Johnny rostl, nastoupil do školy. Kdo by si představoval, že se z beznohého Johnnyho stal šikanovaný ubožák, velmi by se pletl. Jeho silná osobnost naopak působila na okolí tak, že pro jeho spolužáky bylo dokonce ctí vynést jej třeba do schodů. Johnny se v horní polovině těla vyvíjel jako všechny ostatní děti, byl dokonce velmi podobný svému bratru a jeho kolegové v showbyznysu, kam později zamířil, jej popisovali jako velmi hezkého muže. Stačilo si zvyknout na jednu jeho drobnou vadu a ignorovat nepřítomnost nohou.
Z neštěstí udělal výhodu
Jiní by se jistě hroutili, ale Eck, jak byl Johnny u obecenstva brzy známý, se rozhodl své vady využít. To je jistě ta mnohem lepší cesta. A nejen že diváky bavil jako herec, hudebník nebo jim dělal radost svými výtvarnými díly, ale spolu se svým bratrem vystupoval také v kouzelnických představeních, kde se jeho anomálie velmi hodila. Při jednom jejich kousku dokonce v hrůze a děsu utíkali diváci ze sálu. Traduje se, že vyděšenější přitom bývali muži. O co šlo?
Děsivá magie
Když má někdo jen půlku těla, je snad přímo předurčen pro jeden z nejznámějších kouzelnických řezání člověka na dvě poloviny. Jindy je k tomu potřeba speciální trik, v případě Ecka šlo jen o záměnu dvou bratrů. Když se navíc našel ještě trpaslík, který se schoval do speciálních kalhot a divákům tak nabídl iluzi nohou bez trupu, bylo zaděláno na nezapomenutelné legendární vystoupení.
Geniální nápad se vyplatil
Zatímco Johnnyho bratr Robert seděl jakoby náhodou v publiku a nechal se kouzelníkem vyzvat ke spolupráci na tomto oblíbeném kousku, v nestřežené chvíli se v magické bedně místo něho objevili Johnův trup a trpaslík, kterému sahaly kalhoty až nad hlavu. Pozdvižení v sále pak nastalo ve chvíli, kdy se “rozříznutý” muž v truhle posadil a nevěřícně sledoval, jak jeho nohy utíkají po jevišti. Ženy křičely nebo oněměly hrůzou, muži se snažili utéct… Když se pak ještě trup vydal po rukou pronásledovat svoje nohy - někdy i mezi diváky do hlediště - zavládlo ještě větší zděšení. Poté, co obě poloviny muže zaběhly do zákulisí, aby se vzápětí objevil znovu celý Robert, vyhrožující kouzelníkovi soudem, opanoval hlediště úlevný smích. Takové představení mohli diváci vidět jen tady.
Chudé stáří polovičního Ecka
I přesto, že Eck musel vydělávat hodně peněz, ať už na jevišti, v kapele, kterou s bratrem měli, nebo i ve filmu, kde se díky své odlišnosti od jiných také prosadil, ukázalo se později, že si nedával dost dobrý pozor na své spolupracovníky. Jak se ukázalo, na jeho slávě se přiživil, kdo mohl, ale on sám musel po konci své kariéry žít velmi skromně. Občas si dokonce postěžoval, že by rád pohostil své fanoušky, kteří jej chodili pozdravit až před jeho dům, ale že mu na to nezbývají peníze.
I přes své neobvyklé postižení se Eck dožil 79 let. Zemřel na nenadálý infarkt v domě, kde se narodil a kam se s bratrem také na důchod vrátili.
Zdroj: en.wikipedia, johnyeckmuzeum
KAM DÁL: Fenomén vodáctví a útěk od normalizace: Národní zábava vznikla díky lyžaři, první kánoe u nás byla dlouho osamocena.
