Mikeše Zoulu zmiňuje kronika Daniela Adama z Veleslavína, který doslova píše. „Mikuláš Zoul, veliký loupežník, kterýž v Čechách mnoho škody s pomocníky svými činil, a od Zbyňka Zajíce z Hazmburka, arcibiskupa pražského, z rozkazu krále Václava IV. na Hrádku Cejchanově obležen a jat byl, ten toho dne s 50 služebníky na šibenici před Prahou oběšen a že na železném háku pověšen byl, visel až do 7 let.“
Dobový záznam starý přes 600 let tak ukazuje, jak výraznou postavou byl Mikeš Zoul na konci 14. století a kolik vrásek během svého loupežnického života způsobil. Co všechno ho dostalo na šibenici?
Loupežnický rytíř
Byť proslul jako loupežnický rytíř, jednalo se spíše o zemana. Na konci 14. století se společně se synem Janem zmocnil Čejchanova hrádku u Chocerad, odkud se pravidelně pouštěl se svou bandou přepadat kupce na cestě mezi Táborem, Benešovem a Prahou. Říká se, že bral zejména bohatým a chudým rozdával. Tedy něco jako Robin Hood. Na své úspěšné a milosrdné loupežnické výpady nebyl sám. Bez podpory strýce Ahníka z křešické tvrzi u Divišova, Suchého Čerta (pán z Kunštátu) nebo Vaňka z Dubé, pána Ondřejova, by toho moc nezmohl.
Veškeré konání skončilo v roce 1403. Král Václav IV. totiž vyslal vojsko vedené arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka k Čejchanovu hrádku a hradu Dubé, kde měl své sídlo Jan, Mikešův syn. Zoul byl poražen a se svou padesátičlennou bandou zajat. Panství bylo ihned srovnáno se zemí a pozemky připadly králi.
Byla to velká podívaná
13. 7. 1404 tak přišla poprava pro všechny z loupežnické bandy. Jednalo se do té doby o největší hromadnou veřejnou popravu. 50 mužů bylo pověšeno za městskými hradbami v místě, kde je dnes křižovatka U Bulhara, a to na největší šibenici, kterou kdy město vidělo.
Sám Mikeš Zoul byl pověšen na hák, na kterém jako odstrašující případ visel dlouhých sedm let. Zajímavostí také je, že je k šibenici v posledních chvílích života doprovázel mistr Jan Hus. Ostatky slavného Mikeše byly uloženy pravděpodobně na stejné místo, kam byl uložen jeho mrtvý syn Jan. Tedy na hřbitov patřící ke kostelu sv. Štěpána Na Rybníčku.
Zdroj: Česká televize, Český rozhlas, kampocesku.cz, kronika Daniela Adama z Veleslavína
KAM DÁL: Poslední útočiště Mistra Jana Husa. Hrad Krakovec byl honosným sídlem, dnes se rozpadá.
