Brzy po vzniku Československa v roce 1918 se naši představitelé začali připravovat na zavedení vojenské letecké kurýrní služby a ministerstvo pošt a telegrafů uvažovalo o zřízení civilní letecké pošty. Důležitost poštovního spojení zdůraznil i prezident T. G. Masaryk 8. července 1919, kdy napsal: „Na jedno bych chtěl upozorniti zvláště: Na zbudování vzducholodní pošty. Naše vzdálenější země, obzvláště Slovensko a Rusínsko, musejí býti s Čechami komunikačně úžeji spojeny.“ Nebylo divu, letecká doprava měla potenciál pomoci vyřešit problémy s dopravou v protáhlé zemi, kde od Aše do Užhorodu byla vzdálenost větší než 1 000 kilometrů.
Poražené země rozvoji letecké dopravy bránily
Československo mělo zájem nejen o vnitrostátní, ale i mezinárodní leteckou dopravu. Tady však naráželo na problém sousedních států. Německo, Rakousko i Maďarsko byly státy poražené v první světové válce. V důsledku toho byly v letectví omezovány tzv. devíti technickými body (restrikce směrem k budování letectva). A recipročně proto bránily v přeletech přes jejich území. Československo sice přistoupilo již 13. října 1919 k Úmluvě o úpravě letectví, k jejímu rozvoji však nemohlo dojít.
Průkopníkem letecké dopravy u nás byla CIDNA
Až 21. května 1920 se podařilo uzavřít smlouvu s francouzsko-rumunskou společností CIDNA o zřízení „linie“ Paříž – Štrasburk – Praha, v roce 1921 potom byla linka prodloužena až do Varšavy, v roce 1922 do Vídně a Budapešti a v roce 1923 dále na jih do Bělehradu, Bukurešti a Cařihradu, v roce 1924 potom až do Angory. Pro představu lze uvést i počty cestujících. V roce 1921 dopravila na trase Praha – Paříž v únoru 3 cestující, v březnu 31 a měsíčně postupně potom 53, 60, 76, 85 až po 127 v srpnu 1921. Později do společnosti CIDNA vstoupilo majetkově i Československo. Společnost CIDNA byla základem pro vybudování pozdější Air France.
První poštovní lety byly v režii armády
V letech 1921–1922 probíhala na vládní úrovni řada jednání, jak podpořit rozvoj letecké dopravy. Vedle armády se zabývalo stavbou letišť a rozvojem letecké dopravy ministerstvo veřejných prací. Začala se budovat letiště Praha-Kbely, Olomouc, Brno, Uherské Hradiště, Bratislava, Košice, čistě vojenské letiště se vybudovalo v Nitře.
Pro obsluhu těchto letišť a provozování samotné letecké dopravy byl ve spolupráci mezi ministerstvy obrany a veřejných prací zřízen letecký oddíl, ten také jako první uskutečnil vnitrostátní linku Praha – Bratislava. Prvním poštovním letem byl let z Prahy-Kbel na letiště Bratislava Vajnory letounem A-14, imatrikulačních značek L- BARA. Uskutečnil jej 1. března 1923 major Jaroslav Skála a jediným a prvním cestujícím (ostatně letoun byl pouze vybaven dvěma sedadly) byla jeho manželka. Let trval 2:20 minut.
Vznikají Československé aerolinie
Řízení letecké společnosti dvěma ministerstvy bylo však značně nepraktické. Bylo tak rozhodnuto o založení opravdové letecké společnosti. Vznikla 6. října 1923 a nesla název Československé aerolinie (ČSA). První let této společnosti se uskutečnil 29. října 1923 s letounem A-14, imatrikulace L-BARC, pilotem byl rotmistr Karel Brabenec a jediným cestujícím redaktor Koenig. Do letounu se vešel i pytel s poštou a balík novin o celkové váze 775 kg.
Není bez zajímavosti, že ve stínu tohoto letu byl v ten samý den vypraven i let opačným směrem – z Bratislavy do Prahy. S ohledem na to, že jeho čas startu byl zaznamenán ve 12:30 a let z Prahy ve 12:35, byl ve skutečnosti tento let tím prvním letem společnosti ČSA. Pilotem byl rotmistr Josef Cinibulk, cestujícím byl redaktor Bežo. Zatímco první letoun přistál v Bratislavě v 14:55 hod., druhé letadlo přistálo v Praze až v 16:00 hod.
Letecká doprava byla od začátku dotována státem
V roce 1924 si Československé aerolinie mohly připsat první jubileum, jak informoval časopis Letectví: „Ve druhém týdnu měsíce července 1924 dovršuje Československá státní aerolinie 100.000 km letu… Sto tisíc kilometrů bez jediného úrazu pro pilota, cestující, bez jediné havárie, která by měla za důsledek neschopnost letadla k dalšímu používání. Jest to skutečně skvělý úspěch československých pilotů, kteří na letadlech běžného typu A-14 právě asi dvakráte obletěli naši zeměkouli ve směru rovníku.“ Civilní letecká doprava musela být v začátcích subvencována. Dělo se tak prostřednictvím ministerstva veřejných prací.
Zdroj: autorský článek, Národní archiv
KAM DÁL: Sovětská letadla měla u nás smůlu. Spadla tři
