Možná bychom chtěli mít útlejší pas, delší nohy nebo menší nos a při pohledu do zrcadla nejsme se svým tělem tak docela spokojeni. Co by ale měl říkat takový Princ Randian, muž, který se narodil bez rukou a dokonce i bez nohou, a přesto dokázal žít a prožít svůj život se ctí tak, jak nejlépe to šlo.
Ponížení i obdiv
Princ Randian se narodil v roce 1871, tedy v době, kdy se lidem s postižením o nějaké velké zvláštní zdravotní péči mohlo jen zdát. Pokud přežili díky obětavosti rodiny a shovívavosti přírody dětství, bylo často sice plné vědeckého zkoumání. Jejich životním osudem bývalo cestování s cirkusem. Vždyť kdo by se nepodíval na lidskou stvůru, na trosku, která je na tom ještě hůř než tehdejší chudí lidé a která dokáže uspokojit i touhu po senzaci? Pokud byl navíc takový člověk obdařen alespoň trochou jakéhokoliv nadání a schopností pobavit diváky, mohl se docela dobře uživit. Jedním z takových byl právě Princ Randian z Guayany.
Manžel a pětinásobný otec
Princova cesta z jeho rodiště v Demeraře v Britské Guyaně do amerického cirkusu Barnum & Bailey ale přece jen nějakou dobu trvala. Než si jej všiml, oslovil a ihned zaměstnal sám zakladatel této zábavní show, stihl se Randian dokonce oženit. Se svojí manželkou, o níž jsou záznamy jako o princezně Sarah, pak dokonce zplodil několik zcela zdravých dětí. Informace o jejich počtu se v literatuře rozcházejí, uváděno je pět dětí, ale další informace většinou hovoří o čtyřech potomcích. I kdyby se ale do manželství Randianových narodilo jen jedno jediné dítě, jistě bychom to mohli považovat za zázrak.
Hovořil čtyřmi jazyky
I když se příroda rozhodla pro tohoto člověka, nebo bohužel spíše lidské torzo, připravit opravdu krutý osud, jeho mozek fungoval na sto procent, jak dokazují dochované zprávy. Dokonce natolik dobře, že kromě svého rodného jazyka ovládal také angličtinu, němčinu a francouzštinu. Kromě toho se docela dobře oháněl štětcem, a tak bylo možné jej považovat za umělce. Svoje dovednosti pak předváděl právě v Barnumově cirkusu. Lidé, kteří si zaplatili vstupné, aby mohli vidět lidskou housenku, hadího muže, lidský polštář nebo torzo, jak byl nazýván, obdivovali člověka, který se i bez nohou sám připlazil na jeviště, aby diváky ohromil a pobavil.
Diváci trnuli hrůzou, když se holil
Čím své publikum Princ Randian dokázal zaujmout? Největší pozdvižení samozřejmě způsoboval už jen tím, jak vypadal. Když se pohyby svého těla dopravil na jeviště v červenobílém pruhovaném svetru, který obepínal celé jeho tělo, byli diváci doslova šokováni. Jestliže navíc vzal do úst štětec a začal malovat obraz, byl údiv všech v sále nepopsatelný. A stále to nebylo všechno. Bez velké pomoci dalších lidí se dokázal oholit nebo si zapálit cigaretu. To vše jen ústy, na jinou pomoc svého těla se spoléhat nemohl.
Šedesát neuvěřitelných let
I když se podle všech pravidel přírody, tehdejší medicíny i společnosti mělo takové dítě narodit mrtvé nebo se v tom nejlepším případě dožít několika málo týdnů, Princ Randian celkem spokojeně žil více než šest desítek let - a to velmi aktivně. Smrt jej dostihla po třiašedesátých narozeninách, kdy jej jen několik chvil po jeho posledním a opět úspěšném vystoupení, postihl infarkt. Takoví lidé, jako byl princ Randian, ukazují, co všechno je možné překonat. Opravdu má smysl stěžovat si na křivý nos?
Zdroj: en.wikipedia, allthatsinteresting
KAM DÁL: Psací stroj, pevná linka, rádio a cyklostyl: Kolik práce bychom zvládli udělat v socialistické kanceláři?
