Je 9. října těsně po 23. hodině, i v těch nejlidnatějších okrscích Česka je sečteno přes 95 % odevzdaných hlasů. České televize chrlí na obrazovku grafy s výsledky parlamentních voleb. Situace ve společnosti je napjatá, stejně jako ve volebních štábech jednotlivých stran. Každý hlas může rozhodnout, měří se na dvě desetinná čísla. Je jasné, že do Sněmovny prošlo hnutí ANO 2011, koalice SPOLU i dvojblok PirStan. V poslaneckých lavicích usednou i členové Okamurovy SPD a plexisklem ohraničený chlíveček pro Volný blok se bude muset rozšířit o několik metrů. Partaj získala celých 9 % hlasů. Šlachta se svou policejní skvadrou zůstal za dveřmi, stejně jako MMA fighter Hamáček s kamelotkou Janou. A těsně, přesto poprvé od roku 1989, se do Sněmovny už nevrátí komunisté. To je asi jediné vítězství pro Českou republiku, která uvěřila nehorázným předvolebním slibům a rozdala velmi silné mandáty populistům.
Ohlušující ticho
Co na výsledky říká prezident Miloš Zeman? To nikdo netuší. Z Hradu přišla pouze oficiální zpráva přes twitter mluvčího Ovčáčka, že hlava státu se k výsledkům voleb vyjádřila již před svou poslední hospitalizací a více je komentovat nebude. Lídři stran jsou zmateni, političtí komentátoři také, ti nejodvážnější si dovolují nahlas pokládat dotazy na aktuální zdravotní stav prezidenta země.
Ticho z Hradu je ohlušující, trvá již od posledního letního dne, kdy byl Zeman převezen z ÚVN Střešovice na zámeček do Lán. Tehdy přijal během pár hodin při osobních schůzkách postupně Alenu Schillerovou, Petra Fialu a Tomia Okamuru. A především šéfka státní kasy měla velkou touhu popsat prezidentovu aktuální kondici: „Byl hrozně rád, že je doma, to na něm bylo jednoznačně vidět. Působil na mě velmi dobře, hlava mu myslela. Bylo vidět, že reaguje na všechny věci, ptal se aktivně.“ Krásná zpráva - to se hned nejednomu vybaví telefonát s babičkou, popisující uslzeně poslední dny svého milovaného 17letého jezevčíka. Od té doby, celých 18 dní, nikdo nic o prezidentovi neslyšel.
„Byl hrozně rád, že je doma, to na něm bylo jednoznačně vidět. Působil na mě velmi dobře, hlava mu myslela. Bylo vidět, že reaguje na všechny věci, ptal se aktivně.“ (Schillerová po Lánech)
Takhle mluví ministryně o hlavě státu?— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) September 22, 2021
Dokonce nebylo světu dopřáno ani video prezidenta s urnou, do níž by - jistě s vtipným bonmotem - vhazoval svůj volební lístek pro hnutí ANO. Že by snad svou oblíbenou stranu o vlastní hlas ochudil? Vždyť premiéru Babišovi několikrát veřejně deklaroval, že "mu to dá i přes vlastní mrtvolu".
Ovčáček na útěku
Prezidentův kancléř ani poradce Nejedlý nikomu telefony nezvedají. A když si novináři v pátek před volbami počkali brzy ráno na Pražském hradě na mluvčího Ovčáčka s otázkou, kde bude prezident volit, zmizel s ústy zamčenými na deset západů do tajných dveří a už jej nikdo neviděl. Vyvstává obava, zda není prezident Zeman někde sám, opuštěný, bez přístupu k telefonu, dehydrován a vyčerpán. Kdo o něj pečuje? Kdo má právo se dozvědět, zda vykonává svou funkci? Koho se ptát, když na manželku Ivanu nikdo číslo nemá a dcera Kateřina komunikuje pouze prostřednictvím svého účtu na seznamce Tinder? To je prekérka - nejen pro Česko, ale i pro vítězného lídra voleb, kterému nikdo nevložil do rukou mandát k pokusu sestavit vládu.
Hledání prezidenta
Dny plynou, Pražský hrad obléhají příznivci Miloše Zemana a s transparenty v rukách volají jeho jméno. Věří, že jejich prezident přijde k oknu a pokyne jim s vínkem v ruce jedné a s hydratační kanylou zavedenou v té druhé. Političtí matadoři již tuší, že se kolem hlavy státu dějou nekalé věci, ale nezmůžou nic. V debatách se vracejí o dva týdny zpět, kdy prezident nevypadal po propuštění z nemocnice nijak fit, a přesto lékařské konzilium drželo jeho zdravotní stav v utajení. Věděl někdo tehdy něco víc? Je snad možné, že prezident odešel, aniž by o tom měl kdokoli tušení? Napadlo to jistě nejednoho občana Česka, ale že má blízko k součtu svých dnů ve funkci, řekl nahlas pouze jediný člověk.
Prezidentův bývalý kamarád a spolupracovník Zdeněk Šarapatka. „Není to dobré. Senior v kondici vypadá jinak. Není to ani ve fotkách, mizerný stav Miloše Zemana při odjezdu z ÚVN zachycují všechny. Volání po povinné úctě a taktu tu jsou jen pokryteckým zavíráním úst každému, kdo není slepý a nazve věci pravými jmény. Že je prezident na konci sil. Že je to nemocný muž. Že je plně závislý na cizí péči. Že mu ubývá šedá kůra a kognitivní rezerva. A s ní paměť. Že mívá tzv. moriatické nálady, bývá vulgární, chová se nevhodně a ztrácí sociální zábrany. Že to bývá následek alkoholové encefalopatie. Že se mu rozpadají vlastní palné zbraně: analogie a bonmoty. Že trpí degradací charakteru. Že nemá mentální kreativitu a opakuje staré věci. Že má syndrom mocenské pýchy. (Via prof. Vojtěchovský, prof. Stránský, dr. Sláma) Že žije v izolaci a ztrácí kontakt s realitou. Že přežívá díky výsadám funkce, zatímco pěšák by měl po pohřbu. Lítost není namístě. Šanci důstojně odejít do ústraní Miloš Zeman nevyužil. Kombinace jeho potíží a moci zasáhnout do povolebního uspořádání země ve prospěch ruských zájmů a beztrestnosti Babiše bude jeho poslední, smutné představení. Až spadne opona a poslední zhasne, zůstane sám a nahý. "Kam teď?" zašeptá do tmy. Žádný pláč ani žal, jen malá zmínka v dějepise, Miloši: "Zlý člověk, který skončil v zapomnění....“
KAM DÁL: Babišův černý den: Bečva, obžaloba ve spisu k Čapáku a naštvaná Evropská komise. Fakta, která ani skvělý marketing nesmázne.