Tchaj-wan je pro Čínu začátek, chce dominovat celému světu. Přijde sbližování s Ruskem, Evropa je slabá, říká generál Šedivý

Generál Šedivý vidí v eskalaci sporů mezi USA a Čínou velké nebezpečí
  |   rozhovor

Kdyby se Tchaj-wan dostal do čínských rukou, může Peking vyslat jaderné ponorky do celého světa, aniž by si toho někdo všiml. Americký prezident Joe Biden tedy i proto jasně deklaroval, že pokud by se Čína chtěla ostrova zmocnit, USA přispěchají na pomoc. Jde o hodně, například i o post nejmocnější země světa. Nejen o čínských zájmech hovořil v rozhovoru pro Čtidoma.cz generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.

Proč je Tchaj-wan tak důležitý, že by ho podle prohlášení Bidena na tiskové konferenci v Tokiu šli Američané aktivně bránit? Spolu s Japonskem, Filipínami a ostrovy Borneo a Sumatra totiž vytváří něco jako záchytné body, pokud by si chtěla Čína otevřít cestu do Pacifiku. Tento systém přátelských ostrovů, které mohou v případě potřeby fungovat jako americké předsunuté základny, americká doktrína nazývá First Island Chain (řetězec prvních ostrovů). 

Role Tchaj-wanu je přitom zásadní, protože je uprostřed této "soustavy", navíc je z něj k Číně nejblíže. Nejen o úmyslech Pekingu, ale například i o souvislostech války na Ukrajině v rozhovoru pro Čtidoma.cz promluvil bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý

generál Jiří Šedivý
- bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR
- hlavní náplní jeho práce bylo provést v armádě takové změny, aby se stala armádou splňující požadavky ke vstupu do NATO
- bezpartijní kandidát do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu
- je ženatý, má dvě dcery

Je napětí mezi USA a Čínou ohledně Tchaj-wanu běžným "oťukáváním", nebo toto je něco víc, co by mohlo přerůst v globální konflikt?
Věřím, že lidstvo se poučilo z poslední světové války a že k celosvětovému konfliktu nedojde. Co je ovšem zcela zřetelné, je skutečnost, že se napětí od počátku devadesátých let neustále zvyšuje. Rozpadem bipolárního světa se řada zamrzlých konfliktů oživila a je jen otázkou času, kdy se znovu otevřou. Samozřejmě pokud se je nepodaří však zklidnit nebo vyřešit.

Naplňují se dnes vize, které byly vyřčeny v minulosti, nebo je pro nás aktuální dění překvapením?
V letech 1993 a 1994 jsem studoval Vysokou válečnou školu Armády USA. Již v té době jsme od Institutu strategických studií, který je součástí školy, dostávali analýzy možného vývoje bezpečnostního prostředí z globálního pohledu. Byly to varovné vize, z nichž velká část se postupně naplňuje.

Proč tomu tak je?
Jedním z důvodů je slabá Evropa. Není schopna řešit vlastní problémy. Není to přitom jen o Evropské unii. Část zemí exportuje mimo své vlastní území, přičemž je zahleděná sama do sebe. To se týká i toho, že jsme dlouho podceňovali situaci na dalekém východě a v Tichomoří. Jedna z analýz, kterou jsme dostali, bylo hodnocení budoucího rozvoje Číny ve světovou supervelmoc, přímo konkurující USA. Dnes je to realita, kterou tady v Evropě pořád ještě plně nechápeme, ačkoli z úst amerických nejvyšších armádních představitelů slyšíme vážná varování o nebezpečí střetu USA s Čínou.

Je to pouze problém Tchaj-wanu?
Zdaleka ne! To bychom si problém hodně zúžili. Jedná se o snahu Číny o celkovou dominanci v této části světa a v Tichomoří. Přičemž se jedná jen o úvodní fázi expanze k čínskému celosvětovému vlivu. S tímto a zhoršujícím se bezpečnostním prostředím souvisí i problémy terorismu, globálního oteplování, přelidnění, pandemie, nedostatek vody a potravin a následných pravděpodobných migračních pohybů obrovského množství lidí. Lze předpokládat, že se situace bude více komplikovat, přičemž to není jen problém samotné Evropy, ale problém skutečně celosvětový.

Udržet Tchaj-wan je v zájmu mocností i z dalšího důvodu - téměř všechna výroba mikročipů a polovodičů, tedy nutných součástek prakticky veškeré výpočetní techniky, se vyrábí na tomto ostrově. 

Dá se takto dívat i na konflikt na Ukrajině?
Ano. Pokud to uděláte, pak pochopíte, co vlastně říkal pan Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 24. května tohoto roku. Sbližování Ruska a Číny je více než varující. Stejně jako je vytváření silného ekonomického spolku "BRICS". Téměř mimo naši pozornost stojí tzv. Šanghajská organizace pro spolupráci, která sice není vojenskou organizací nebo otevřeným bezpečnostním fórem, ale mezi hlavními cíli má, cituji: „posílení stability a bezpečnosti“. Členské státy spolu pravidelně organizují vojenská cvičení.

Co přesně je Šanghajská organizace, jak byste ji popsal?
V čele stojí Čína a Rusko, členské státy zabírají více než 60 % Eurasie. V těchto zemích je téměř polovina obyvatel Země. V roce 2017 tyto státy vyprodukovaly 30,26 % světového HDP. Čtyři stálí členové organizace jsou jaderné velmoci. Že se nevyhneme dalším konfliktům v různých regionech světa, je zřejmé. Ale měli bychom udělat vše pro to, aby nevznikaly na území Evropy a v její bezprostřední blízkosti. To ovlivnit můžeme!

KAM DÁL: Kdykoliv Miloš Zeman někoho někam dosadí, je z toho ostuda, katastrofa a stojí nás to fůru peněz.