Celý svět se obrací k tématu ekologie. Greta Thunberg se stává celosvětově známou osobností a státy OSN se zavazují k tomu, že se pokusí odvrátit budoucí přírodní katastrofu. Otázka, jak moc je na tom planeta špatně díky zásahu člověka, je čím dál tím víc jasnější.
Ne vždy se však musíme bavit rovnou o apokalyptickém konci světa. Stačí se podívat jenom na jednu uhelnou elektrárnu v Počeradech, aby člověk zjistil, že tímto směrem se prostě budoucnost ubírat nesmí.
Když premiér Andrej Babiš promluvil o tom, že Česká republika pro dodržení Pařížské dohody dělá, co může, tak na tomto příkladu je evidentní, že dělá přesný opak. Stále totiž existují uhelné elektrárny, které mají na svědomí předčasná úmrtí občanů, kteří žijí v těsné blízkosti.
Být konkrétní
Nová studie spadu toxické rtuti na Mostecku, ale i v dalších oblastech ČR a za jejími hranicemi dokazuje, že její množství se pohybuje nad úrovní 125 miligramů na hektar za rok. Takové množství už má přímý dopad na rostliny, vodu, ale také živočichy v zasažené oblasti. Studii vypracoval hlavní analytik Greenpeace Global Air Pollution Unit Lauri Myllyvirta.
Skeptici jistě najdou mnoho argumentů, kterými budou zlehčovat děsivou realitu, ale najdou se odborníci a politici z kraje, jež problémy uhelné elektrárny Počerady cítí na vlastní kůži. Starostka nedalekých Dobroměřic u Loun Ivana Sihlovcová konstatuje, že lidé opravdu pozitivně pociťují snižování emisí z uhelné elektrárny. Kdyby se tak měl trend změnit, místní občany to citelně zasáhne. Jedna taková hrozba totiž číhá za rohem.
Stát si myje ruce
Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA společně varují, že Dozorčí rada ČEZ chystá prodej uhelné elektrárny do ruky uhlobarona Pavla Tykače. Tím by se pravděpodobně zcela obrátil trend snižování emisí a situace by tak nabrala mnohem horší důsledky.
Už v minulosti totiž stejný vlastník zažádal o rozsáhlé výjimky z emisních limitů při odkupu elektrárny Chvaletice také z rukou ČEZu. Stát tak ochotně prodává svůj největší zdroj znečištění v kategorii uhelných elektráren i s tím, že se situace může následně ještě zhoršit.
Současný stav je i tak zarážející. Dle výpočtů byla elektrárna odpovědná za 111 předčasných úmrtí, 1 694 astmatických záchvatů, 48 nových případů chronické bronchitidy, 80 hospitalizací a přes 45 000 dní pracovní neschopnosti.
Navíc do ovzduší vypustí tolik skleníkových plynů jako všechna nákladní auta na území ČR dohromady. Dalším problémem je její efektivita, která se pohybuje okolo 32 %, což odpovídá vývozu elektřiny do Německa.
Samotná Státní energetická koncepce ČR počítá s uzavřením uhelné elektrárny Počerady. Když nakonec zůstane v rukou Pavla Tykače, je její uzavření velmi nepravděpodobné. Stát tak konečně může na příkladu počeradské uhelné elektrárny dokázat, že mu jde o lepší životní prostředí. Zvítězí rozum a dočkáme se uzavření největšího škůdce mezi uhelnými elektrárnami?
