Cena elektřiny pro dodávky v příštím roce vzrostla na německé burze o 340 % na 650 eur/MWh, zatímco cena plynu obchodovaného v Nizozemsku se zvýšila o 200 % na 280 eur/MWh. Zastropování cen na evropské úrovni by tak bylo řešením. Evropská komise plán postupu podle předsedkyně Ursuly von der Leyen představí 14. září.
Celoevropské řešení by bylo ideální i podle předsedy KDU-ČSL a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Pokud se tak nestane, vláda přijde s vlastními kroky, zastropování nevyloučil přesto, že by podle něj tento krok stál desítky miliard korun. Uvedl to v Partii Prima CNN.
Ekonom Štěpán Křeček je proti zastropování cen v České republice. „Jelikož jsme součástí evropského energetického trhu, tak by to nedávalo smysl. O energii za zastropovanou cenu by totiž byl na společném trhu velký zájem, takže by se brzy vykoupila, přičemž by došlo ke zruinování rozpočtu, ze kterého by se zastropování dotovalo,“ řekl v rozhovoru pro Čtidoma.cz.
Stát, který by zvolil zastropování cen, by se tedy extrémně zadlužil?
Je to tak. Energie za zastropovanou cenu by se v rámci společného trhu rychle vykoupila a vznikly by přitom obří dluhy. Toto řešení je možné jen ve státech, které nejsou dobře napojeny na společný energetický trh.
- autor několika odborných publikací, přednáší na VŠE
- je hlavní ekonom ve společnosti BH Securities
- zodpovídá za tvorbu makroekonomických a tržních analýz
- členem týmu poradců premiéra Petra Fialy
Proč?
Tyto země mohou udržovat dlouhodobě nižší cenu energie oproti sousedním státům, protože tuto energii není jednoduše možné vyvézt. V případě zákazu vývozu elektřiny se zastropovanou cenou se pak dostáváme na tenký led a nikdo zatím neřekl, jak by to přesně provedl.
Náklady by ale byly i tak obrovské, nebo ne?
Ano, i v tomto případě platí, že náklady by šly do stovek miliard korun, což by byla nesnesitelně vysoká cena za toto opatření. Stropování ceny na národní úrovni tedy není dlouhodobě udržitelné řešení.
Existuje alespoň teoreticky možnost, že by se Česká republika odpojila od evropského energetického trhu, resp. co by se dělo, pokud by se tak stalo?
Česká ekonomika se odpojit nemůže, protože bychom tím mohli ztratit přístup na další trhy, což si jako extrémně otevřená ekonomika závislá na exportu nemůžeme dovolit. I kdyby nám nehrozily sankce za nedodržení podmínek, ke kterým jsme se zavázali, což je samozřejmě nesmysl, tak by to dlouhodobě stejně nefungovalo.
Co konkrétně by nefungovalo?
Z dlouhodobého pohledu totiž nebudeme v situaci, kdy bychom dokázali energii vyrábět levněji než jiné státy připojené k evropskému energetickému trhu. Nemáme ideální podmínky pro obnovitelné zdroje a náklady na dostavbu jaderných bloků budou astronomické. Jinými slovy v budoucnu budeme rádi za levnější energii ze zahraničí, takže se nám nyní vyplatí krátkodobě snést vyšší ceny.
Takže být součástí společného trhu je z dlouhodobého hlediska finančně výhodnější?
Ano. V této souvislosti je důležité říct, že společný energetický trh nám po dlouhá léta zajišťoval extrémně nízké ceny. A jakmile skončí energetická krize zhoršená válkou na Ukrajině, tak bychom výrazně doplatili na to, kdybychom se z něj vyčlenili.
Přesto se najde celá řada lidí, kteří by ze společného trhu rádi odešli...
Názory, které nás chtějí vyčleňovat ze společných trhů, jsou nebezpečné a vyslovují je lidé, kteří nechtějí, aby Česká republika byla součástí Evropské unie. V některých případech se jedná o lidi bez znalosti věci, v jiných případech o lidi obdivující Rusko. Je však důležité říct, že naše země může dlouhodobě prosperovat, pouze když bude součástí Evropské unie.
KAM DÁL: Premiér Fiala si o občanech této země myslí, že jsou negramotní a neumí počítat, říká ekonom.
