Autoritářský režim si ukousl velký krajíc. Podle polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka běloruský prezident slíbil utečencům cestu do západní Evropy. „Teď jsou na hranicích a Lukašenko netuší, co s nimi dělat,“ řekl pro televizi Polsat. Podle agentury Reuters zkusil Bruselu nabídnout, že pokud si jich unie vezme dva tisíce, zbytek, tedy asi pět tisíc, pošle zpět do zemí jejich původu.
Místopředseda KDU-ČSL a europoslanec Tomáš Zdechovský to však v rozhovoru pro Čtidoma.cz jednoznačně odmítá. Podle něj není možné, aby EU ukázala slabost, jinak by to mohlo skončit mnohem větší katastrofou. Nabízí řešení, kde by se migrantům mělo pomáhat.
Proč by EU neměla přijmout 2 tisíce uprchlíků, jak navrhuje Alexander Lukašenko?
Lukašenko celou dobu doufá, že EU povolí a pár tisíc lidí přijme. Jde tu o princip, když to uděláme jednou a podvolíme se tomuto tlaku, vyšle to do světa zprávu: "EU je slabá, když migranti vydrží, nakonec je přijme." Pak bychom mohli očekávat na vnějších hranicích násobně více běženců, než je tomu nyní u polsko-běloruské hranice. Evropská unie má nastavenou migrační a azylovou politiku jasně. Pokud chce někdo přijít do EU, musí to udělat řádnou cestou – přes hraniční přechod a splnit vízovou povinnost. Lukašenko a jemu podobní musí vědět, že vydírání nikam nevede.
- poslanec evropského parlamentu
- od roku 2020 místopředseda KDU-ČSL
- působil jako krizový manažer a mediální analytik
- vystudoval magisterské obory pastoračně sociální asistent a pedagog volného času
- absolvoval i bakalářský obor politická komunikace na Papežské salesiánské univerzitě v Římě
- vystudoval magisterský obor mediální studia a žurnalistika na Masarykově univerzitě v Brně
Co tedy s těmi lidmi, nechat je na polských hranicích?
Pokud Lukašenko přišel s plánem dovézt migranty z různých zemí za tučné poplatky, vybavit je nůžkami, aby se nelegálně prostříhali do EU, nese za ně plnou zodpovědnost. Lukašenko by měl zajistit jejich odvoz zpět do zemí, odkud je přivezl. Znovu opakuji, odpovědnost za celou situaci nese on a jeho režim. Díky diplomacii EU se podařilo domluvit například repatriaci migrantů z Iráku zpět do vlasti.
Běloruské organizace dovezly tyto migranty ze zemí Blízkého východu a států severní Afriky. Jak podle vás bude celá krize eskalovat, může přerůst do ozbrojeného konfliktu?
Nemyslím si to. Lukašenko je na to sám, Putin se do této hry s EU nepustí. Třeba turecké aerolinky už oznámily omezení letů do Minsku. EU uvalila sankce na organizace a osoby, které se podílely na pašování migrantů na bělorusko-polskou hranici. Tento obchod s lidskými životy EU okamžitě odsoudila.
Jak se vlastně postavit režimům, které reprezentují Lukašenko a Putin? Není na nich Evropa natolik závislá, že jakýkoli závažnější spor se nakonec obrátí proti EU?
Evropa je zatím stále závislá na dovozu ruského plynu. S Ruskem musíme jednoduše jednat, protože patří mezi největší geopolitické hráče na světě. Bělorusko je v jiné pozici, nepatří k nejbohatším a nejvyspělejším státům světa. Pro EU nejsou vztahy s Běloruskem nijak zásadní. Myslím si, že konflikt na hranicích EU zatím zvládá. Mrzí mě však, že několik migrantů ve snaze překonat polskou hranici přišlo o život. Oběti v tomto konfliktu má na svědomí Lukašenko a jeho nenasytná touha pomstít se EU za dlouhodobou kritiku a následné sankce za porušování lidských práv v jeho zemi.
Rezonuje problém Bělorusko, potažmo Rusko, na půdě EU?
Velmi. Evropská unie změnila po migrační krizi v roce 2015 svou politiku. Lídři hlavních států v EU si uvědomili, že otevření hranic migrantům není tím správným krokem, protože velký přiliv migrantů znamená i větší bezpečnostní riziko pro občany států Evropské unie. Kvóty nedávaly smysl a od samého začátku byly chybně tlačeny. Naštěstí si to pak státy, které je prosazovaly, uvědomily a upustily od nich.
Jak to tedy řešit jinak?
Pomáhat v zemích, odkud ti lidé odcházejí. To se ale už EU snaží dělat. Motivovat státy, aby se o své občany postaraly, vést s nimi neustále dialog a případně jim i finančně a materiálně pomoci.
Není to ale tak, že Evropská unie je příliš slabá a rozhádaná na to, aby přijala zásadní kroky?
Určitě bude záležet, jak se podaří vyřešit situaci na bělorusko-polské hranici. To vypoví o síle a jednotě EU. Důležité je vytrvat ve své politice a ochraně vnějších hranic. Jsou nastavena nějaká pravidla a zákony a ty se nesmí obcházet.
Jaká by měla být role České republiky na půdě EU, pokud jde o případné další sankce a restrikce vůči Lukašenkovi?
Česká republika by měla tyto restrikce a sankce podporovat. Polsko je náš soused. Konflikt, který se odehrává několik stovek kilometrů od našich hranic, je varovným signálem, že pokud nebude EU jednotná, můžeme na to příště doplatit i my.
KAM DÁL: Evropa je v pasti, migranti mohou jít na západ přes Slovensko. Lukašenko s Putinem je využívají, jejich podlost se vystupňuje.
