Keltská hlava vysoká zhruba 25 centimetrů, jejíž hodnota je podle odborníků nevyčíslitelná, bude v muzeu ve speciální neprůstřelné bezpečnostní skřínce vystavena do 23. února. Originál je pro svou unikátnost a křehkost materiálu vystavován výjimečně.
"Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je opravdu jeden z nejvzácnějších předmětů nejen Národního muzea, ale celé České republiky. Je to opravdu světový unikát, neboť žádná jiná taková keltská plastika se na světě nenachází. Hlavu půjčujeme velice výjimečně," řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Místo vrtulníku po zemi
Do Olomouce měla být původně plastika přepravena vrtulníkem, kvůli silnému větru se však nakonec převoz uskutečnil po zemi. "Vypadalo to trochu dramaticky. Keltovi se zřejmě nechtělo cestovat a využil všechny své magické síly, tím pádem po několika letech přišel do Čech orkán. Měli jsme ho transportovat původně vrtulníkem, což vůbec nešlo. Díky policii se to nakonec podařilo v krátkém čase i po zemi," uvedl Lukeš.
Dodal, že originál byl přepraven ve speciální transportní bedně, která drží klima a tvar. "Pojistná hodnota je v řádu desítek až stovek milionů korun, je to však jen optické číslo. Co je jednou na světě, nelze nahradit." Ještě doplnil, že s tak unikátním předmětem se neobchoduje.
Výstava se připravovala dva roky
Archeologickou výstavu olomoucké muzeum připravovalo dva roky. Novou expozicí záměrně navazuje na předchozí výstavu Věstonické venuše. Muzeu se tak podařilo v krátké době představit na jednom místě dva nejvýznamnější archeologické artefakty nalezené na území ČR. Využije tak i předchozích bezpečnostních opatření včetně pancéřové vitríny, ve které byla na sklonku loňského roku vystavena i soška venuše. Zástupci muzea čekají obdobný zájem návštěvníků jako o Věstonickou venuši, kterou si během 12 dnů přišlo prohlédnout zhruba 20 000 lidí.
Opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic pochází z mladší doby železné. Nejcennější keltskou plastiku v Evropě objevil místní horník 19. května 1943 při chytání zloděje písku v obecní pískovně. "Postupem času se stala nejvzácnějším nálezem celé archeologické sbírky, kterou Národní muzeum buduje již od 19. století," vysvětlil archeolog Národního muzea Pavel Sankot. Třebaže se podle odborníků podobných plastik našlo v Evropě několik desítek, žádná z nich není esteticky zpracovaná do takových detailů jako tato.
