Ať už krajinu vnímáte z okna jedoucího auta, nebo při procházce s jasným cílem, vždy se v přírodě objeví stromy, které svojí velikostí zaujmou více než ostatní. Některé jsou opuštěné uprostřed polí, kde jim dělají společnost boží muka a někdy i lavička. Většinou se tak může jednat o památný strom.
Být památným stromem
Tichý svědek uplynulých let se pyšně pne v krajině, aby lidem dával nejen život, ale také přístřeší, plody, dříví a vzpomínky. První polibek pod lípou je jistě nesmazatelným okamžikem v životě člověka, ale památným se strom stává z jiných důvodů. Hlavní kritéria pro oficiální titul a následnou náležitou péči a ochranu,jsou stáří a vrůst. Konkrétní druhy stromů se tak stávají vzorovou ukázkou toho, do jakých rozměrů mohou za optimálních podmínek dorůst.
Jak určit stáří?
Být zcela přesný při určování věku stromů není vůbec jednoduchá disciplína. Existuje několik vodítek, které pomáhají tento rébus času rozluštit. Podle letokruhů lze odhalit mnohé, ale strom musí být buď poražen, nebo navrtán. Někdy přesné počty komplikuje přítomnost dutin a zetlelých částí kmene. Další pomůckou je měření obvodu stromu a nejpragmatičtější je bádání v historických záznamech či kronikách. Nejeden strom se objevil na malířských plátnech, a tím pomohl určit svoje stáří. Co je však jisté, že věk nejstarších památných stromů bude vždy jen orientačním odhadem.
Nejstarší pamětníci
Titul nejstaršího stromu České republiky drží Vilémovský tis. Některé zdroje hovoří o neskutečném věku dvou tisíc let. V odborných kruzích mu není věnována taková pozornost jako jiným tisům na našem území, protože není zcela jasné, jestli je věk pověstí nebo realitou. Přesto se jako symbol objevil ve znaku obce Vilémovice u Ledče.
Velkého konkurenta, který je taky prorostlý spekulacemi o pravém věku života, je Tis v Krompachu. I zde existuje titul nejstaršího stromu na našem území. Dle různých zdrojů je mu přisuzován věk dvou tisíc let. Odhad z 19. století provedl Jan Evangelista Chadt-Ševětínský. V roce 1967 však provedl doc. Jaroslav Hofman analýzu skrze letokruhy pomocí vrtů, aby stáří stromu určil na 400 až 500 let.
Mezi lípami je nejstarší Klokočovská, známá také pod názvem Tisíciletá lípa. Stejně tak to může být Tisíciletí lípa ve St. Lysé, jiné odhady však říkají, že její věk je 500 let. Konkurence o primát nejstaršího dubu se dělí hned mezi několik adeptů. Oldřichův dub, Žižkův dub v Náměšti a Goethův dub se odhadem pohybují od 800 do 1 100 let. Oldřichův dub se vyskytuje již v Dalimilově kronice. Přemyslovský kníže Oldřich zde potkal svoji budoucí ženu Boženu.
Dlouhé seznamy památných stromů jsou velmi snadno dostupné, takže stačí si najít jeden, který může být cílem nebo zpestřením vašeho výletu.
