Na základě zubů a kosterních ostatků byli tito dávní lidé vysocí necelých 120 centimetrů a některé z jejich rysů byly spíše opičí. Přesto jsou kosti podle vědců zřetelně lidské a patří dosud neznámému druhu, který podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis.
Začalo to nálezem jediné kůstky
První stopou byly kosti, které se objevily v roce 2007. Archeolog Armand Salvador Mijares z Filipínské univerzity prováděl vykopávky v jeskyni na ostrově Luzon a objevil kost z prstu na noze. Podle něj nevypadala jako kost moderního člověka. Ale z jedné kosti nebylo možné s jistotou určit, komu nebo čemu patřila.
Mijares společně s vědeckým týmem prováděl vykopávky po dobu dalších čtyř let, kdy pátrali po kostech raných lidí. V roce 2011 se jejich hledání vyplatilo – našli další kosti z prstů na nohou a na rukou, část stehenní kosti a sedm zubů. Nic z toho nevypadalo, jako by patřilo moderním lidem. "Shodli jsme se, že by patrně mohlo jít o nový druh," uvedl Mijares.
Vědci zkoumali kosti osm let
Objevit nový druh raných hominidů znamená v antropologii průlom v kariéře – anebo její konec, pokud by se vědci mýlili. Proto tým strávil studováním kostí a zubů dalších osm let. Nyní došli k závěru, že kosterní pozůstatky patřily třem jedincům, kteří podle provedených testů žili někdy v období před 50 000 až 67 000 lety – tedy zhruba v době, kdy se náš vlastní druh začal šířit z Afriky, aby obsadil zbytek světa.
Podle všeho jde o další důkaz, že i když je Homo sapiens nyní jediným přeživším příslušníkem naší větve vývojového stromu, po většinu své existence měl společnost.
