...nejsou přitom první investiční akcí zaměřenou na protipovodňovou ochranu města. Již v prosinci 2017 se Liboru Lesákovi podařilo získat dotaci na vybudování bezpečnostních přelivů na rybnících v Zeměchách.
Právě díky nim se při velkých deštích přelije přebytečná voda zpět do potoka, a nebude tak hrozit nebezpečí protržení hrází. V opačném případě by totiž mohlo dojít k zaplavení nedalekých zahrádek, což se však nyní podařilo eliminovat.
Přesně před pěti lety, v červnu 2013, zachvátily Kralupy nad Vltavou zatím poslední ničivé povodně, kvůli kterým muselo své domovy opustit mnoho místních, a jež způsobily – jen na městském majetku – více než 45milionové škody. Málokdo však ví, že týden na to došlo k další dramatické situaci, a to když se pod vlivem prudkých dešťů protrhla hráz jednoho z rybníků nad Okoří, a přívalová vlna se řítila směrem k městu.
Moderní protivodňový systém jako priorita č. 1
Nakonec se sice Kralupům další ničivé záplavy vyhnuly, nicméně ukázalo se, že je nutné nebezpečí způsobené povodněmi na rybnících a v povodí Zákolanského potoka urgentně řešit. Díky úspěšné finanční politice se letos podařilo místostarostovi Liboru Lesákovi, jenž má městskou pokladu na starosti, získat z Operačního programu Životní prostředí dotaci ve výši 4,5 milionů korun, jež bude použita na modernizaci varovného protipovodňového systému.
„Dojde především k instalaci vodoměrných a srážkoměrných stanic v povodí Knovízského i Zákolanského potoka, které doplní stávající systém města Kralupy nad Vltavou a propojí ho s kladenským,“ uvádí Libor Lesák s tím, že varovný systém bude dále napojen také na monitorovací stanice Českého hydrometeorologického ústavu, povodí Vltavy a samozřejmě i na provozovatele místních lokálních stanic.
Varovné hlásiče včas upozorní místní na nebezpečí
Hlavní roli v tom přitom sehrají právě tyto varovné systémy, neboť data z hlásičů dobře poslouží při zpracování projektu na revitalizaci toku Zákolanského potoka, čímž se v budoucnu zabrání přívalovým povodním, při kterých by voda dotekla až do města. Kromě toho dojde třeba také k výměně zastaralých elektrických sirén za digitální, což zajistí dokonalé pokrytí varovným signálem v případě nebezpečí ve všech částech Kralup.
Právě díky tomu se efektivně vyřeší varování obcí v povodí těchto vodních toků, včetně obyvatel Kralup, neboť hlásiče na potocích zavčas upozorní na blížící se záplavy způsobené přívalovými dešti. „Občané tak budou mít dostatek času na případnou evakuaci a zajištění svého majetku, což pomůže předejít značným materiálním škodám,“ říká Libor Lesák, jehož hlavním cílem je předně to, aby kraj řešil povodně již na potocích, a ne až v Kralupech.
S aktualizací protipovodňových opatření nezahálí ani okolí
"Hlavní město" Dolního Povltaví, přitom není jediné, které se zaměřuje na pravidelnou obnovu svého protipovodňového systému. Podobně jsou na tom i okolní obce s rozšířenou působností, kde v letošním roce taktéž - většinou díky dotačním titulům - nastanou zajímavé změny. Například ve Slaném dojde ke zpracování digitálního protipovodňového plánu a k instalaci varovného a informačního systému s moderními funkcemi.
"Dojde tak třeba k instalaci 120 plně digitálních bezdrátových hlásičů s cekem 350 ks reproduktorů, jež zajistí kvalitní a spolehlivý přenos aktuálních informací občanům," uvádí tisková mluvčí MěÚ Slaný Markéta Růtová s tím, že v okolních obcích zase budou aktualizovány stávající povodňové plány, a tam kde zcela chybí, se vytvoří úplně nové.
Podobné změny plánuje taktéž nedaleké Kladno, které se podobně jako Kralupy zaměří především na přívalové záplavy na lokálních vodních tocích, kde taktéž vyrostou srážkoměry a hladinoměry. Největší pozornost přitom bude věnována Dřetovickému potoku, s jehož případným rozvodněním má většinou největší problémy obec Stehlčeves. Nejinak je na tom i Mělník, kde získají občané díky upgradovanému systému taktéž konečně klidné spaní.
