Tato část vojenského prostoru čtvrt století zarůstala náletovými křovinami, především hlohy a šípky. Divocí koně a zubři tu od roku 2015 potlačují jejich další šíření a vytvářejí prostor pro vzácné stepní druhy kvetoucích bylin, které tu původně rostly. "Těžká technika pomůže tento proces urychlit, protože přirozenou cestou by trval déle," uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Spolupráce s vojenskými kluby
Ve vyježděných kolejích vznikají vzácné kaluže, na povrch se dostávají semena uložená v hlubších vrstvách půdy. "S vojenskými kluby i příznivci offroadů máme vynikající spolupráci, pomáhají nám při brigádách i dalších příležitostech. Proto chceme zachovat prostor pro pojezdy i v místech, kde se pasou zvířata. Pokud se pojezdy přítomnosti zvířat přizpůsobí, lze oba způsoby využití bývalého vojenského prostoru skloubit," míní Dostál.
Vojenské kluby a spolky s ochránci přírody spolupracují také při odklízení odpadů či kontrole stavu ohrad. Velcí kopytníci dělají přirozeným způsobem to, co se člověk snaží těžkou technikou uměle napodobit. Vyšlapané stezky vytvářejí plošky důležité například pro samotářské včely, ale také mnohé stepní rostliny, jež nejsou schopny vyklíčit a vyrůst v hustých trávnících.
Pomáhají i divoká prasata
"Podobný význam mají i takzvaná prachová koupaliště, která zvířata aktivně vytvářejí rozrytím drnu kopyty a rohy, po několika týdnech či měsících je však opouštějí a vzniklé plošky zbavené travního drnu kolonizuje specifická vegetace," doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Velcí kopytníci jsou podle něj schopni obnovovat i vysychavé tůně a utvářet prostředí pro vzácné korýše, listonohy a žábronožky. V péči o krajinu v bývalém vojenském prostoru nyní pomáhají i divoká prasata. Plocha, na níž odkrývají půdu, dosahuje několika hektarů. V nízkém porostu se jim ryje snáze než ve vysokých hustých trávnících.
