Určení budoucího umístění zubů v čelisti popsali a vůbec poprvé v reálném čase nasnímali vědci z University of California v San Francisku. Hlavní podíl na tomto objevu má mladý český vědec Mgr. Jan Procházka, Ph.D. Ten se po několika letech postdoktorálního pobytu ve Spojených státech amerických vrátil do České republiky a svou studii dokončil v Českém centru pro fenogenomiku, části vědeckého centra BIOCEV.
Migrace buněk je s největší pravděpodobností obecnějším mechanismem tvorby orgánů v celé živočišné říši. Bylo by pak možné vysvětlit, proč se postavení zubů či jiných orgánů tak liší mezi různými živočišnými druhy, i když jsou v raném stadiu totožné. Výzkum ukázal, že buňky předurčené k tvorbě stoliček se od počátku nevyvíjí na místě budoucího zubu, ale do cíle migrují až během vývoje.
Migrace zárodečných buněk stoliček v připomíná chování buněk invazivních nádorů. "Hlubší porozumění mechanismu migrace orgánových prekurzorů během embryonálního vývoje může mít zásadní význam i pro studium tvorby nádorů a jejich invazivního šíření," říká mluvčí BIOCEV Petr Solil.
Jan Procházka spolu se svými kolegy zachytil pomocí mikroskopu vybaveného kamerou, jak buňky, ze kterých se později stanou stoličky, změní během dvou dnů myšího embryonálního vývoje svou pozici. "Tyto buňky se nejdříve seskupí do růžicové struktury v zadní části ústní dutiny v oblasti čelistního kloubu, tato růžice se posléze rozvolní a buňky putují směrem k místu, kde z nich později vyroste zub. Další pozorování ukázala, že v místě konečného usídlení prekurzorových buněk se během tohoto procesu nachází buňky produkující morfogen SHH, který buňky budoucích stoliček navádí do jejich konečného domova," vysvětlil tiskový mluvčí BIOCEVu Petr Solil.
