Z hradu se nezachovalo mnoho
Je pravda, že Hájek žil v Tetíně a jeho okolí dobře znal. Trosky jakéhosi hradu zmiňují i topografové v pozdější době, nicméně zbytek takové stavby se v oblasti Hýskova nenalézá. Jeho existenci mohou napovídat různé starožitné nálezy, př. mince, ostruhy či části zbraní. Důkazem o jakémsi dávném opevnění vesnice jsou spíše názvy místních označení Za Brankou a Na Vartě.
První zmínka o osadě Nazhone, která se pravděpodobně vztahuje k Hýskovu, pochází z roku 1080 a najdeme ji ve falsu zakládací listiny Vyšehradské kapituly. Přesnější písemné prameny o vzniku vsi nemáme, ale podle archeologických nálezů již rozhodně existovala ve 13. století.
Obec bohatla díku železu
V polovině 14. století na její existenci také ukazují záznamy zakládací listiny Karštejnské kapituly, kde je zmíněna villa Skoba, což někteří badatelé považují za Hýskov. Podle výše v ní stanovených odváděných desátek lze usuzovat, že se jednalo o zemědělsky zaměřenou bohatší vesnici. V celém okolí se pak ve středověku v době zvýšené spotřeby železa začala zvyšovat jeho těžba, kolem Hýskova vznikaly hutě a začal se rozvíjet čilý obchod. Na tom všem se významně podílela blízká tvrz Stará Huť, o jejíž existenci máme ucelenější a věrohodné údaje a doklady o její vazbě na Hýskov.
Dnešní obec je se svými 1600 obyvateli oázou klidu nejenom pro ně, ale slouží mnoha turistům a rekreantům z blízkého okolí.
Krásný kostel Narození Panny Marie zve každoročně na svůj Hýskovský advent, jehož výtěžek je již tradičně věnován opravám. O ně se stará místní sdružení TAJDOM, kterému se podařilo opravit kostelní věž a při této akci byl nalezen tubus z měděného plechu, který přinesl poselství z šedesátých let minulého století, zanechané zde páterem Smolákem.
V příštím článku se seznámíme se slavným hýskovským rodákem Františkem Nepilem.
